Štvorec

-3* od zhlédnutí traileru jsem byl docela v očekávání, že by mohlo jít o kvalitní film a těšil jsem se, i když místní hodnocení k tomu nenabádalo. Ale teď už k samotnému filmu. Nestojí na žádném nosném příběhu a jde tu jen o sled událostí, které občas překvapí. Už při sledování jsem měl z něho rozporuplné pocity. Několik scén a dialogů je hodně podnětných a taky stylizace je zajímavá, ale bohužel toho balastu kolem a natahování bylo zbytečně moc, a to nudí a snižuje zážitek. Určitě je to zajímavá sonda do současné korektní a odsobněné společnosti a má to přesah, přesto ve výsledku zklamání a může být Östlund rád, že neklesl ke dvěma hvězdám. [ PŘÍBĚH: 0 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 0 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (03.03.2018)

Aktivní využití kinematografie. Způsob, jak zviditelnit a klást otázky bez podbízivého příběhu plného roztlemených hollywoodských hvězd. Právě to dodává na působivosti. Kde je pomyslný hranice, kterou lze překročit? Kde končí umění a začíná život. Co je umělecký nadsázka a kde zažíná život? Co všechno snesou milovníci moderního umění? Ruben Östlund zaujal svým filmem Vyšší moc. I Čtverec znamená naléhavost a neústupnost v přímé konfrontaci. Není běžným relaxačním filmem na deštivé odpoledne. U Vyšší moci mě zaujala hlavně kamera, ta je i tady originální, ale dokresluje příběh, podtrhuje obsah. Za mě dobrý! (12.02.2020)

Né vždycky příjemné a celkem dlouhé pokoukání, které mi nejvíc přípomínalo průsečík Velké nádhery a Toniho Erdmanna. Östlund se totiž jednak pohybuje na té tenké hraně mezi kritikou a adorací snobského a povrchního života a umění a jednak také vystavuje své postavy značně trapným sociálním situacím. Obojí navíc zvládá docela s přehledem. Skvělou, pedantskou filmařinou estetizuje a podrývá vše potřebné, všechny ty hraniční momenty má skvěle odpozorované a s potěšením často ulpívá v situaci o něco déle, než je divákovi při sledování příjemné. Je pravda, že má trochu tendenci přebíhat od jednoho ke druhému, ale celkový zážitek z filmu mi to nijak dramaticky nezničilo. 7/10 (27.02.2018)

Pád říše kapitalistické. 1)  Západní civilizace, jak ji ukazuje tento film, vypadá, že churaví a pohled je to dost smutný. Sebestřednost na jedné straně a bezbřehá tolerance na straně druhé dobře ilustrují současný stav západní společnosti. Pravda, úpadek ještě není na první pohled patrný, ale už je tu._____ 2)  Otázka je, jak rychle to potrvá. Pád říše římské se rozprostřel do několika století a místní určitě celý proces nevnímali tak, jak my dnes. Syndrom vařené žáby v plné parádě. A voda pod námi už začíná bublat._____ 3)  Na tento nesporně zajímavý film se ovšem znovu nepodívám. Mám z něho nehezké pocity. (31.10.2021)

Cristian je na prvý pohľad charizmatický sympaťák, ktorý sa postupne prejaví ako privilegovaný hajzel s mnohými nepríjemnými vlastnosťami. Interakcia s chlapcom na schodoch bola veľmi napínavá a dramatická. Napriek stopáži som sa nenudila ani chvíľu. Od Östlunda som videla len Vyššiu moc, Štvorec mi sadol viac. A dosť som sa nasmiala, hoci asi ako jediná v tej minisále asi s dvanástimi divákmi. (Lumiere - 17.5.2018) (28.05.2018)