Teroristka

Výrazně nevyrovnaná černá komedie, režírovaná spíš jako seriózní sociální drama, v němž se realistická dramatická rovina střetává s rovinou humornou v disharmonickém nesouladu a obě se navzájem potlačují, místo toho, aby spolupracovaly a doplňovaly se. Komediální nadsázka je přitom to jediné, co film zachraňuje před osočením, že oslavováním postavy bývalé učitelky, stylizované do takřka westernové bojovnice za spravedlnost, která se s ilegálně získanou brokovnicí v ruce rozhodne ochránit chatařskou osadu před zlým mafiánem, v podstatě obhajuje prosazování cílů střelnými zbraněmi. Záměrem tvůrců pochopitelně nebylo nebádat lidi, aby si vzali pušku na každého, kdo jim vadí v cestě, jakákoli nenásilná řešení však zároveň prezentují jako neúčinná, což zanechává hořkou pachuť z neexistence východiska pro všechny, kdo se kdy ocitnou pod nespravedlivým útlakem bezcitných či zkorumpovaných mocnářů. I jako od reality odtržená bláznivá komedie o mstící se důchodkyni (což vážně není tento případ) působí Teroristka dietně a neintenzivně. Mimo jiné hlavní hrdinka ani nemá svůj pokus o vraždu dost promyšlený - snímek je totiž podřízen tomu, že jde o křehkou seniorku, která zbraň v životě nedržela, ani za mák se nesnaží hlídat si záda a její plán na zabití je amatérský a lajdácký, kvůli čemuž se vyvrcholení filmu nese v duchu spíše rozvážného improvizovaného vaření z vody. Zároveň jde o film, v němž se ženy nechávají sexuálně vydírat jak na běžícím pásu, a kde dostatečným trestem za smrt psa má být kopanec do rozkroku. Většina diváků se v tom ale pravděpodobně šťourat nebude, vystačí si s tím, že Iva Janžurová dobře hraje, a bude se smát tomu, jak míří na lidi s brokovnicí, kterou tahá v nákupní tašce na kolečkách spolu s formou na bábovku. (04.04.2019)

Iva Janžurová je...teroristka. Martin Hofmann místní mafián, Táňa Vilhelmová paní starostkou a Pavel Liška skoro profi kriminálníkem. Ačkoliv námět zní jako další nepovedený a trapný pokus o komedii, kterých česká kinematografie bohužel každoročně chrlí nespočet, Radek Bajgar mile překvapil. Po Teorii tygra si střihl svižnou, lehkou, ale přitom kvalitní komedii o problémech místních a chatařů v menší vesnici u Prahy. A o tom, jak se dají řešit... Iva Janžurová září, vychutnává si každé gesto staré učitelky a výborný, vygradovaný, téměř groteskní závěr snadno přebije poněkud nezáživný začátek. (28.04.2019)

Jak praví většina recenzí, první polovina se nese v poklidném tempu, kdy nás mafián a gauner Mach přesvědčuje o tom, co za parchanta vlastně je. Do toho se výraznějším způsobem zaplétají životy Marie (Janžurová) a její kolegyně Evy (Holubová), které žijí v chatové oblasti. Významnou roli má navíc i Svarinská se svou dcerou, které přežívají v malém dřevěném stavení. Během tohoto času tak prakticky dostáváme jen názornou formou podaný důvod, proč se důchodkyně vydá na dráhu "teroristky". Tady se většina diváků bude asi lehce nudit, protože ten westernový a oproti trailer "méně vtipný" úvod (i tak pobaví minimálně měření hluku) vypadá jako něco, na co úplně nepřišli. Samotné drama a osudovost jednotlivých lidských příběhů se mírně ztrácí a úplně vás nepohltí (jako u Teorie tygra), ale ku prospěchu filmu se najednou objeví klíčový zlom, v podobě "odplaty Johna Wicka" - (že by záměrný odkaz?). Když se Marie vydá sehnat k Trpělkovi (Liška) zbraň, rozjíždí se neuvěřitelný kolotoč parádního suchého humoru, který baví od té doby nepřetržitě až do konce. A jak říká Trpělka, pro snímek naštěstí: „Kriminalita jenom vypadá jednoduše, paní učitelko, ale pak se dycky něco posere.“ Koukat na tu estrádu absurdních situací je skvělá zábava, a lehce za hranou trapnosti mi přišla jen postava starostky (Vilhelmová). Co nicméně nepochopím je shazovat film kvůli své tématice. Jeho poslání sice není nikterak čisté, ale jde o komedii, jejíž záměrem určitě nebylo postavit důchodce šiku tak, aby se vydali prosazovat veřejné blaho. Navíc je kromě jedné (záměrně přestřelené scény) jasné, že postavy musí samy sebe přesvědčovat, že to co dělají je správné. Vypráví příběh někoho, kdo se opravdu snažil přiměřenými prostředky bránit (domluva, stížnost na úřadech...), ale nevyšlo to - jak už tomu bývá. Tady by to v reálném životě skončilo, jenže onen humor je právě postavený na tom, že se učitelka v důchodovém věku rozhodne, kterak vše vyřeší brokovnicí. Člověk to nesmí brát tak vážně... (08.04.2019)

Jakmile se musím jít podívat na nějaké oficiální info, jestli je film zamýšlen jako komedie nebo ne, tak je jasné, že něco bude v nepořádku. A taky že jo. Řekla bych, že v tomhle případě kombinace komedie/drama prostě nedává smysl. Chudák Martin Hofmann, asi bude hrát ty smrady à la Babiš ještě nějakou řádku let. (12.11.2019)

Mírná źánrová neukotvenost může působit jako neschopnost tvůrců rozhodnout se, kterým směrem se chtějí vydat. Překvapivě to filmu spíše prospívá. Na české poměry s nebývalou nadsázkou řeší kruciální problém části obyvatel jedné osady. S Tarantinovským šmrncem přistupuje k násilí a schopnost jeho realizace vkládá do rukou učitelky ve výslužbě. Nepoužívá systém mladého, zdravého a pro všechna bojová umění trénovaného hrdiny, kterÿ by právo na pořádek šel hájit ve většině ostatních snímků. Nejen, že sebojí jít poměrně novátorskou cestou zcela nehrdinského hrdiny, ale dokonce posouvá hranice možného ještěo notný kus dál a do role mstitele staví osobu, která by z mnoha důvodů měla patřit na čelná místa mezi nejslabšími. Stává se tak luxusním českým kotrapunktem ke všem nezničitelným americkým hrdinům především z kresleného světa. Nebudu tvrdit, že mě překvapila Iva Janžorová, ta hrála vždy a všude dobře. Velkým překvapením filmu je Pavel Liška, který se snad konečně po dvou dekádách vymanil ze zajetí své jediné role - idiota. (19.10.2019)