Miesto pri mori

Není můj typ filmu, což jsem ale předem věděl. Dvě hodiny se díváte na postavu, která se není schopná vymáčknout a normálně bavit, tváří se otráveně, občas někomu zanadává nebo vrazí pěstí. Přičemž jí je ten mladší a nudnější z bratří Afflecků, který mi přijde podobně nezajímavý herec kdekoli jsem ho kdy viděl (a hele Oscar). Na pozadí všeho děsivá tragédie a jasně, od diváka se čeká nebýt primitiv, "číst mezi řádky" a užívat dlouhý záběry do ničeho, podložený občas vážnou muzikou, to podstatný se odehrává subtilně až pod povrchem. Nejsem ten divák a buď dám 3 objektivně, nebo 2* sám za sebe. S*ru na objektivně - takový to prázdný "o něčem", mám rád jiskru. (01.02.2017)

Proč vlastně a z jakého důvodu se hrdina odmítá vrátit, ač jej bratr ustavil poručníkem svého syna – teenagera přebíjejícího zármutek v postelích spolužaček, vyjde najevo postupně v pasážích z minulosti. Pravda je, že Lonergan nadělil svému hrdinovi snad nejhorší možné trauma, nejtěžší výčitky svědomí s nejhrubším citovým vydíráním. Ale pravda také je, že i vypjaté reminiscence buduje bez kudrlinek mlžných oparů, zdrženlivě, prozaicky. (14.12.2020)

Nenápadný ale důrazný útok na emoce s tak vynikajícím scénářem, že by měl patřit k povinnému čtění na scénáristických oborech. Původně jsem čekala pořádný doják, kdy ze mě i z herců bude příběh ždímat slzy každých pět minut. Film je naopak prošpikovaný černým humorem ze strany Leeho i Patricka, až to někdy působí jako rodinná komedie. Ale to jen do chvíle, kdy je odkryto Leeho minulost. Jak je pro Lonergana vlastní, celá scéna je tak decentní a srce lámající, že jsem se neubránila slzám. Lucas Hedges jako nováček září a Michelle Williams tvoří opornou zeď filmu. Jistá scéná s ní a s Leem patří do mých nejoblíbenějších tohoto roku. Casey Affleck je jako tichý hurikán. Lee je tělo bez duše, ale Casey vře po povrchem. Ta kapka naděje na konci je pro Leeho i publikum jako živá voda. (30.01.2017)

urcite poznate to dlhe cakanie na film, ktory vas rozseka na cimpr campr. lebo take mame radi. potrebujeme ich prezit. precitit. preboliet. vacsinou sa mi na taketo filmy podari natrafit v intervale raz za pol roka. a som rada, ze to cakanie je na konci. neuveritelne silny film. scena na policajnej stanici, ked Lee dohovoril s policajtmi, bola sice kratka, ale absolutne dychberuca. (14.02.2017)

Nemám tomu co vytknout. Pomalé tempo slouží k důkladnému prokleslení charakterů a mě to pohltilo naprosto bez problému. Oceňuji, že i když hlavní hrdina prodělal neskutečnou tragédii, tak to není slzopudný film. Hlavně díky postavě toho synovce to má nádech optimismu. Hodně na mě zapůsobila scéna rozmluvy s exmanželkou, když jí potkal na ulici. A pak i to hmatatelný utrpení v pohledu Caseyho Afflecka, když na konci vysvětluje proč tam nemůže zůstat. (31.03.2017)