Dabing Street

Rozhodoval bych se mezi trojicí a čtveřicí hvězd, občas jsem se fakt bavil (občas zoufale nebavil), někdy mě tvůrci překvapili dobrými nápady - jindy tím, že nápad vyzněl do ztracena nebo nebyl plně využitý (nebo se ho ani nechytili, i když se přímo nabízel). I přes to, že nevybíravým slovníkem a poměrně primitivními charaktery rozhodně nešetří, Dabing street není jednoduchá a podbízivá podívaná, ani zdaleka nejde cestou třeba Okresního přeboru nebo Čtvrté hvězdy. A za tu odvahu a vůbec za to, jak v našich seriálových vodách tenhle počin vybočuje, si tu čtvrtou hvězdu zaslouží. Krobot na hrad a Voříšková... mno, ta by mohla kamkoliv. :) (27.03.2018)

„TOHLE BUDE NEJLEPŠÍ STUDIO VŠECH DOB! JIRKA NA NÁS BUDE PYŠNEJ...“ /// Tak scéna v krematoriu s Bartoškou v hlavní roli se může stát legendární… Hlavně v prvních dílech se na to dobře kouká. Nejsou zde zbytečný kecy, Krobot má svůj frajerskej part a utíká to hodně rychle. Je tady slušná várka fórů a baví camea a postavy, který si ze sebe dokážou udělat prdel. Pamatujete, jak tenkrát „letěli“ Sklepáci? Tak Dejvičáci maj našlápnuto podobně. Víc než nějakej prapracovanej příběh o studiu, který je odsouzený k záhubě, jde o skeče, gagy a štěky celebrit. Škoda, že ten mix fórů je dost kolísavej. Mít ty největší fláky v jednom filmu… tak by to asi nefungovalo. Ke konci fórů ubejvá, asi aby bylo víc příběhu. Moc to nefunguje. Ale třeba dialogová scéna z Na dotek je výborná, takže můžem obdivovat i herectví. Když já tady chcu spíš ten humor. Postupně je to s tím ftipem slabší a slabší… až to začne bejt takový lidský. Sitkomově tomu došel dech a na normální seriál to nemá žádnej (?) příběh. Prostě je tady od každýho kousíček a dohromady skoro nic. Fajnový jsou herci. Co fajnový… PARÁDNÍ! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou hru Dejvickýho divadla neznám. 2.) Zjistím, že BBC není „Big Black Cock“. 3.) Váhám mezi Bartoškou a Rodenem. 4.) Nevím, jak se nevede dabingový studio. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (14.04.2018)

Ze začátku to vypadalo tak nadějně, i vesměs všichni herci mi byli sympatičtí a když se na chvíli objevil Krobot a pak zas utekl, tak jsem ocenil návrat v posledním díle "Čekali jste, že budu nasranej?" Zasmál jsem se jak naposledy snad u 6. dílu, pak šla úroven hodně dolů. Samozřejmě se mi hodně líbila Voříšková, z Čermáka možná zbytečně udělali hnupa a to závěrečné dejme tomu dojemné vysvětlení proč to vlastně všechno dělal příliš neospravedlnilo, to jak moc velkého hnupa. Naopak mi tam vůbec neseděla paní Melíšková a přestože je to jinak docela hezká ženská, tak tady bud strašně přehrávala, nebo neumí hrát, vůbec mi neseděla její postava nebo to jak vystupovala. Také různé dějové vsuvky byli strašně zvláštní... dabování filcek nebo těch prdů, to byly i na mě tak nechutné díla, že vůbec nechápu co to tam dělalo. Nebo v závěru útok na dvojčata v Americe? Z jakého důvodu to tam bylo? Bud to kvůli sledovanosti strašně rychle ucvakli a tvůrci nemohli dotáhnout své myšlenky do konce, nebo fakt dohromady lepili neuvěřitelné ptákoviny. (16.12.2018)

Dabing street jsem sledovala ráda. Tak kde je problém? Že tak, jak je seriál dobrý, je i zlý. Zpátky do rovin kvality jej pak nevytáhne ani Krobot (a to je co říct). Herci jednoznačně za jedna, všichni. Už jsem byla hotová obhájit si před sebou čtyři hvězdy, ale v poslední třetině se humor i děj (někdy i logika postav) svažoval dost prudce dolů jako cesta na Trojmezí a to pak jednoho bolí kolena. Co si ze seriálu odnesu, byly dabované scény z filmů, které se posléze přenesly do života hlavních představitelů (hlavně hádka ve hře Na dotek). (28.03.2018)

Skončily devadesátky, skončila euforie, nastal rok 2001. Doba, kdy všichni spadli zpět do každodennosti, podnikat v šílenostech si už nikdo moc netroufnul a dabing začal být zatracován, protože "brání Čechům umět skvěle jazyky". Nic z toho však neodradí studio ZERO, jehož novopečená majitelka se po smrti svého muže Jirky, "slavného" dabingového režiséra, rozhodne v tomto projektu pokračovat a proslavit jej. Spolu s třemi techniky, ségrou jednoho z nich a hlavně geniálním humorem Petra Zelenky a celého Dejvického divadla tak rozjíždí dvanáct epizod plných absurdních pádů, nerozvážné odvahy a výborné reflexe srážky s realitou, kterou si na počátku tisíciletí v Česku prošel skoro každý. Není to jako Čtvrtá hvězda, ale přestaňme srovnávat a pojďme se zasmát této koncentraci problémů, zmatenosti, chaosu, občasné zaslepenosti a zabedněnosti, které všichni tak dobře známe. (12.04.2018)