Mimo zákona

Hlavné postavy sú presne také, aké sa dali od Jarmuscha čakať. Vo väzenskej cele sa stretnú nezamestnaný DJ, pasák a ukecaný taliansky turista s komickou angličtinou. Každá postava je tak trošku svojsky pošahaná, so svojským osudom...Spoločným je pre nich fakt, že každý sa aktuálne nachádza v dajakej podivnej životnej kríze, bez nádeje na lepší zajtrajšok. Film ma zo začiatku dosť nudil, energickým vstupom bol až príchod Benigniho na scénu. Celý príbeh je len o kvalite vzťahu troch ľudí a krížení ľudských osudov. (12.07.2007)

Hlavní rozdíl mezi tímto filmem a Jarmuschovým předcházejícím spatřuji v jejich odlišném rytmu. Podivnější než ráj plyne po celou svou stopáž na určité stabilní vlně dějovosti, přestože dost minimalistické. Narozdíl od toho Mimo zákon střídá poměrně výrazné scény se scénami "tichého očekávání dalšího". Mnohem více mi vyhovuje první přístup. Dalším důvodem mého nižšího hodnocení jsou mé ryze subjektivní antipatie vůči zvuku italštiny a vůči maximalistické postavě Benigniho, která je v kontrastu s minimalistickou maďarskou dívkou z Podivnější než ráj, kterou jsem si jakožto postavu oblíbil mnohem více. Jakožto celkové hodnocení jsem během projekce zvažoval pouhé 3*, ale uplný závěr mě natolik dostal, že jsem své hodnocení zaokrouhlil na čistých 7/10. No a ten film je tak pěkně natočený a zahraný, že své hodnocení zaokrouhlím ještě jednou nahoru na 4*. Po technické stránce obrovský skok oproti předcházející Jarmuschově tvorbě. (30.11.2019)

Na Jarmusche určitě dobré. Dialogy byly zajímavě napsané. Humor je založen na příjemném prznění angličtiny sympaťáka Roberta Benigniho. Celkově se film nese na vlně velice příjemné romantické atmosféry. Příběh o tom, jak dokáže osud spojit tři naprosto rozdílné lidi, mezi kterými se vyklube snad i cosi jako přátelství, nebyl určitě marný. Slabší tři kousky. (16.09.2018)

Nebýt toho humoru, tak je to jenom taková mdlá historka, která díky nemálu hluchých míst na svoji stopáž fakt nevystačí. Ale ono tu o ten humor šlo především, takže mi to tolik nevadí. Vleče se to, ale je to příjemné, příběh je dobře vymyšlený (a hodně se mi líbil konec, na kterém je vlastně zajímavě ukázané, že bez Roberta by Zack s Jackem moc dlouho pospolu nevydrželi, což je znát i u scény s táborákem), postavy sympatické, dialogy jsou povětšinou dobře napsané, má to taky skvělou kameru (za kterou stojí Robby Müller, takže se není čemu divit), slušné herecké výkony (hlavně u Roberta Benigniho, kterého mám rád už od Noci na Zemi) a ve finále mi ta pomalá atmosféra i sedla. Na Jarmuschova nejlepší díla to rozhodně nemá, ale jinak je to fajn. 4* (16.01.2021)

Jim Jarmusch je pro mě celkem zajímavý úkaz. Naprosto chápu, když se někomu jeho tvorba vůbec nelíbí a někdo by mu nejradši líbal nohy. Já jsem nejspíš někde mezi. Pár jeho filmů mi celkem otrávilo a některé byly výborné. A právě Mimo zákon se pohybuje také někde uprostřed. Je to film, kde se skoro vůbec nic neděje a napětí taktéž vůbec negraduje a film se soustředí hlavně na atmosféru a specifický humor. Černobílý obraz dělá zkrátka své a je zkrátka výjimečné, když v době, kdy jasně dominují barvy se někdo pustí do černobílého filmu. Trojice hlavních hrdinů, kteří se nespravedlivě ocitli za mřížemi (přičemž ve filmu nevidíme žádné vyšetřování a soudní proces, prostě je chytla policie a šup s nimi do vězení) hraje velmi dobře, ovšem nejvíce dominující je postava Roberta Benigniho. Ten se totiž stará v podstatě o veškerý humor ve filmu a myslím, že Toma Waitse a Johna Lurieho strčil se svým výkonem do kapsy. Je to takový moula, s lámavou angličtinou (přičemž titulky, nebo český dabing nemůže zachytit spoustu vtipů, které říká v italsko-anglickém jazyce) a zároveň jedno velké plus celého filmu. Jinak je film celkem obyčejný. Na druhou stranu má v sobě Jarmusovské kouzlo minimalismu a Benigni kvalitu snímku rovněž zvedá. Proto dávám silnější 3 hvězdy a 65% (08.02.2021)