Sorjonen

Zasnežené Fínsko pôsobí upokojujúco, často sa v scénach vyskytuje meter snehu alebo padá sneh, ale ako sme už zo severských kriminálok zvyknutí, za tým tichom sa skrývajú temné prípady. Čisté tvary architektúry, v príjemných a jednoduchých krivkách zariadené domácnosti protagonistov potešia dušu všetkých minimalistov v dizajne. Príbehy sa odohrávajú v reálnom meste Lappeenranta (v okolí je množstvo jazier) blízko Petrohradu a tak aj prepojenie fínskej a ruskej problematiky sedí. Postavy obsadené v seriáli pôsobia dôveryhodne, najmä Kari Sorjonen (Ville Virtanen) je uveriteľný a so svojou mentálnou výbavou aj mimoriadne sympatický vyšetrovateľ. Pravdepodobne si vás získajú aj postavy Nika, Leny, Pauliiny. Je možné nájsť niekoľko spájajúcich prvkov so Sorjonenom a švédsko – dánskym Mostom. Ale. Prekážalo mi niekoľko momentov, vďaka čomu nehodnotím seriál s maximálnym nadšením. Po prvé – tá fínština, nech je mi odpustené – ale za 31 dielov som dokázala identifikovať minimum slov: áno, ďakujem, ahoj, nie. Je možno trápne, že vás originálny jazyk vyrušuje, ale v mojom prípade to tak bolo. (Uznajte - výraz „Erikoissairaanhoitaja“ znamená zdravotná sestra! Pochopila som len niekoľko pojmov - firma, politiikka, eroottika) Horšie to však bolo podľa môjho názoru so scenárom, nevadí delenie častí – väčšinou sa prípad rieši v dvoch epizódach. Skôr v ich nie vždy logickom progrese a tiež pri práci polície. Niekoľkokrát sa po čase vracali na miesto činu, kde našli taký dôkaz, o ktorý už pri prvej návšteve museli priam zakopnúť. Zaujímavý fínsky darček. (09.01.2021)

Výborne fínske obohatienie škandinávskej kinematografie s kriminálnou témou..... dobrá kamera, studenkavé prostredie, zaujímavá postava, blízkosť Ruska (Petrohradu) bola tiež obohacujúcim prvkom seriálu. Akurát na relatívne malé prostredie (oblasť) tých prípadov bolo na môj vkus veľa. No ale to by potom neboli dve (tri) série. :) (01.03.2020)

Snaha o vytvoření jedinečného seriálu a jedinečného vyšetřovatele na vás nečekaně vyskočí v první vteřině prvního dílu. Mě to vyloženě šokovalo, ale negativním způsobem. Hlavní protagonista není vůbec sympatický a jeho metody na mě spíš působí, jako autistický záchvat. Jak seriál plyne snaha scénáristů o "šok" se násobí. Přibude nám nová a pro mě dost nechutná kolegyně + velmi úchylné a zbytečné scény například s pohybujícími se zadky lidí, kteří by v žádném případě neměli svoje sexuální praktiky provádět komerčně, aby neznechutili ostatním krásu pohlavního styku. Přiostřuje se i v případech, které náš autista řeší. Konec první řady mi tak přišel spíš nechutný, než zajímavý. Spíš natahovaný o zbytečné scény, než povedený. To vše podtrhuje autistova manželka a její snaha o proniknutí do rodinné mafie místních bosů, kteří vlastní půl města a shodou okolností je jeden z nich její bývalý přítel. K tomu se přidává nelogické chování autistovy dcery a její prostopášné kamarádky. Třetí série je pak směsicí zvratů a zajímavých případů - bohužel kolikrát špatně experimentálně natočených s posuny časem a snahou o vytvoření něčeho víc než obyčejného případu. A zase si k tomu domyslete ještě hlavní dějovou linii odehrávající se zdánlivě v pozadí každého dílu. Ale snaha se cení a tak toto je celkem dobře myšlený seriál s velmi podivným vyšetřovatelem a ještě podivnějšími metodami vyšetřování. Jeho týmem, který je spíše pouze kulisa, rodinou a záporáky - ti všichni se chovají sem tam nelogicky a vy tak necháoete co tím chtěl autor sdělit divákovi a proč to zrovna takto zamýšlel. Ke konci jsem zjistil, že mi hlavní postava už přestává vadit stejně tak, jako některé další, ale to je vše. Zklamal mě vcelku otevřený podivný konec, který působil spíše než vrátka k další sérii, jako nejistý krok, zda má další série vůbec smysl. Pokud čekáte "most" nebo "V Pasti" běžte rychle od toho! Smysl a koukatelnost mi dává až třetí poslední série. (08.12.2020)

Dávám plusové body za osobnost hlavního hrdiny. Je sice podivínský, ale nespadá do otřepaného klišé alkoholiků, kteří vyšetřování obětovali celý svůj osobní život. Kari má svoji rodinu a vedlejší dějové linky se zabývají figurkami z městečka, které se moc neliší od našich městeček. Případy jsou rozmanité, od hospodářské kriminality po klasické sériové vraždění. Mnohým může vadit, že Finové se kamarádi s Rusy. Na konci mi vadilo, že finský Holmes dostal svého Moriartyho. Což umožnilo filmařům přitvrdit, ale zápletka nesedí do reálného prostředí. (30.12.2021)

Spadla jsem do bubliny severských krimi, to spíš nepopřu, ale vnímám rozdíly, které mezi nimi jsou. Na Kariho Sorjonena jsem dostala vřelá doporučení a je pravda, že postavy, prostředí a i ten skvělej nápad postavit děj na hranici mezi Finskem a Ruskem je snad i lepší než Dánsko a Švédsko. To, co mi nebylo pochuti, je epizodický charakter. Mám mnohem raději, když se linka táhne celou sérií a klidně i víc. Bordertown má 11 dílů a případy trvají dvě až tři epizody. Za mě nejlepší příběh byl první (chtěla bych zmínit i poslední, ale ten konec byl tristní) ... (a má to fakt krásnou kameru a výpravu) (02.07.2018)