Réžia:
Peter HyamsScenár:
Peter HyamsKamera:
Peter HyamsHudba:
David ShireHrajú:
Roy Scheider, John Lithgow, Helen Mirren, Bob Balaban, Keir Dullea, Madolyn Smith-Osborne, Dana Elcar, James McEachin, Mary Jo Deschanel, Elya Baskin (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Roku 2010 je k Jupiteru vyslána sovětská kosmická loď Leonov, jejíž posádku kromě Rusů tvoří i tři američtí astronauti. Jejich úkolem je zjistit, co přesně se odehrálo před devíti lety na palubě americké lodi Discovery, jejíž celá posádka zahynula vinou selhání počítače a prozkoumat obrovský monolit neznámého původu v blízkosti měsíce Europy. V průběhu záchranné operace propukne na Zemi vojenské střetnutí mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Osud výpravy je ohrožen... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (258)
Před zhlédnutím Druhé vesmírné odysey je třeba zhlédnout také tu první. První a druhá vesmírná odysea jsou dva naprosto odlišné snímky. Zatímco ta Kubrickova působí strašně velkolepě a otázky spíše klade, tak ta druhá je mnohem snadněji vstřebatelná a především hledá odpovědi. Nejlepší výkon opět podal palubní počítač Hall 9000, který prostě nejde nemilovat. Supertajemný monolit opět ukázal, že umí být pěkná svině. A tak nějak celkově to bylo moc pěkné. Dokonce při některých scénkách šel mráz po zádech. Očekával jsem obrovský průšvih, protože jsem byl přesvědčen, že se tahle vesmírná odysea nezvládne vyrovnat svému staršímu předchůdci. Překvapilo mě, že se mu ani vyrovnat nesnažila. Prostě šla svojí vlastní cestou, která nebyla špatná. 3* ()
Jinak průměrný režisér Peter Hyams se druhou Vesmírnou odyseou vážně překonal a řek bych, že překvapil nejen všechny filmové fandy, ale i sám sebe. Výborné pokračování Kubrickova klenotu, téměř zcela prosto jakékoliv "hollywoodizace", jehož kvality vyniknou zvláštně v porovnání se zbytkem filmové sci-fi produkce. ()
Ne tak ohromující zážitek jako 2001, ale i tak výborné a inteligentní ( škoda že takové už se netočí) sci-fi s mírnou protiválečnou agitací. Je u ní hodě znát vliv nebezpečné situace ve světě na sklonku studené války, ale varovně zdvižený prst naštěstí z filmu netrčí příliš okatě a vyhrocená situace mezi američany a rusy na palubě Leonova jen přidává na dramatičnosti. ()
Pro me velmi příjemné překvapení. Neočekával jsem téměř nic a dostalo se mi zajímavého příběhu (a pro mnoho lidí i více srozumitelného narozdíl od Kubrickovy geniální 2001) a skvělé pointy, která navazuje na 2001: Vesmírná Oddysea. Zároveň mě překvapilo, že snímek je dobře zmáknut i po technické stránce a vizuální efekty jsou na velmi vysoké úrovni (nominace na Oscara budiž tomu důkazem). Tvorbu režiséra Petera Hyamse neznám, ale soudím, že tohle bude patrně jeho nejlepší dílo. Pokud se Vám líbil první díl, myslím, že nebudete zklamaní a Hyams rozhodně neudělal tímto pokračováním Kubrickova kultu ostudu....... ()
uz uvodnych 10 minut napovie akym smerom sa pokracovanie kultovej 2001 bude uberat (tolko dialogov nebolo v kubrickovom filme pocas celej stopaze). 2010 sa nesnazi prilis kopirovat original (kde by vizia petra hyamsa vobec nemala sancu) ale vyziva sa v tematach ktore boli na zaciatku 80tych rokov aktualne (americko-sovietske napatie) a do toho sa snazi zodpovedat otazky ktore zostali nezodpovedane z prvej odyesy (povod monolitu, hal a jeho sialenstvo, co sa stalo s bowmanom...). hyamsovy to ako reziserovy prilis nejde kde akcia a napatie nemaju dostatocnu stavu, ale ako kameraman ma dost slusne oko (cely look filmu a astronauti ako by vypadli z votrelca ci leviathana, ale i ked sa ma film odohravat len o 9 rokov neskor vsetk technika vyzera ako by ubehlo rokov 20), ale ani slusna herecka zostava nedokaze zahnat nudu pocas väčšiny filmu... ()
Galéria (55)
Fotka © Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zaujímavosti (17)
- Helen Mirren, jenž ve filmu hraje ruskou kapitánku lodi Leonov, má skutečně ruské předky. (Javert)
- Ve snímku byly použity záběry existující sondy Voyager. (Olík)
- Ve filmu se astronauté přesunují z kosmické lodi Leonov na Discovery a zpět, na oběžné dráze planety Jupiter. Tato největší planeta ale má přitom mimořádně silné radiační pásy. Uvádí se, že jejich energie je zhruba tisíckrát vyšší než energie v radiačních pásech Země. Tato silná radiace může za to, že na většině měsíců Jupiteru nikdy nepřistane pilotovaná výprava, ani sebelepší stínění totiž nedokáže zajistit, aby mise nebyla sebevražedná. (Ganglion)
Reklama