Šakalí léta

Dle mého názoru místy nekonzistentní muzikál, který jako by se snažil podat zprávu o boomu rock 'n' rollu v Praze (respektive Československu), ale většinu času se tančí a pláče na obyčejný pop / rock dnešní doby. Když už dojde na "rokec", tak se jedná o dvě taneční čísla někde v tělocvičně, která úplně zmrazí tok příběhu. Navíc nemají příliš dobrý střih a kamera je většinu filmu také nezajímavá. Dále bych viděl menší trhlinu v logice, kdy ústřední pár má nějaké zásnuby, drží se za ruce, načeš o 3 minuty později Jakub Špalek zpívá "Stratil jsem holku, kterou mám rád...". Na druhou stranu je Na kolena perfektní tečkou filmu. Ale i přes mé výhrady se mi Šakalí léta líbí. Je v nich několik pěkných scén a Josef Abrhám. (23.05.2003)

Šakalí léta svým spojením muzikálu s hraným filmem kupodivu nevýrazněji připomenou filmy Tomáše Vorla nebo divadelní představení divadla Sklep. Hřebejk ovšem není Vorel a jeho opus postrádá nadsázku, nutnou k tomuto dosti neorganickému spojení. Jistě, dalo by se tvrdit, že zde Hřebejk navazuje na starší české muzikály, především na Starce na chmelu, ale to by muselo být ve filmu té hudby víc a lépe zvládnuté a hrané pasáže by se naopak musely s hudbou lépe propojovat, nikoli vytvářet v podstatě autonomní příběh, který by se obešel i bez hudebních "vložek". Totéž lze ostatně říci i v případě, že by Hřebejk inspiračně pohlížel ještě výš, k americkým filmovým muzikálům, například k Formanovým Vlasům, jež filmové pojetí hudebních pasáží Šakalích let v něčem také připomenou. Nejen hudební, ale ani hrané pasáže nejsou herecky rozhodně stoprocentní. Některé scény jsou dějově nepřehledné, střih je notně ledabylý, hercům je čas od času neuvěřitelně špatně rozumět, takže se divák místy chtě nechtě poněkud ztrácí. Výsledkem je nezvládnutý mix muzikálu a komedie, který nedrží příliš pohromadě a nemá vlastně ani přílišnou dějovou logiku. Samostatnou kapitolou je pak závěr filmu, jemuž sice na jedné straně nelze upřít velkolepé finále, dokonce vlastně dvojité až trojité, ale který také působí dojmem čiré fantasy, v níž tvůrci zpočátku pracně budovaný dobový rámec zcela zazdí. Jistě, i tady se lze vymlouvat na autorskou svobodu a právo vytvářet autonomní příběh, ale obávám se, že v tomhle případě by bylo podobné tvrzení čirým alibismem... Celkově je film kvalitativně velmi nevyvážený a slušně natočené scény střídají scény natočené velmi špatně, ostatně, u Hřebejka žádný div... Celkový dojem: 65% (22.01.2012)

Na Šakalí léta jsem se opravdu těšil, hodně jsem o nich slyšel (např. že zde Dejdar stvořil legendární postavu "Bejby", která patří k jeho nejlepším) a výsledek mě… zklamal. A to dost. Zpočátku to vypadalo slibně, příchod Dejdara na scénu za to stál a já si říkal, že to vypadá na fajn film, ale potom se táhlo, táhlo a táhlo. Příhoda s pivem a písnička "Na kolena" - to jsou scény, které mě vytrhly z letargie, ale jinak to byla opravdu slabota a jedno z největších (českých) filmových zklamání. A ani ten Dejdar tam nedostává tolik prostoru, aby to mohl nějak zachránit. Možná jsem na film moc drsný, ale zkrátka a dobře, potom všem, co jsem o něm slyšel, jsem se těšil na jednu legendu. Bohužel z legendy se vyklubala pěkná blbost. 40 %. (31.01.2013)

Scénář: Jan Hřebejk, Petr Jarchovský .. Když mi bylo deset a startoval po českých kinech tento hudební film, byly slyšet jeho muzikálové písně všude. A tehdy se mi dokonce líbili a ne málo. Dnes to takové „hitovky“ nejsou a tak zbyl jen příjemný retro příběh o vlně rock’n’rollu u nás, kde nechybí zajímavé postavy (pro Abrháma mám slabost) a humorné scény. Každopádně, Hřebejk se alespoň režisérsky zahřál.. (02.10.2006)

Při prvních záběrech filmu jsem se domníval, že jde o snahu navázat a aktualizovat STARCE NA CHMELU. Ty další ten zprvu jednoznačný dojem jen zproblematizovaly. Dvojí kolej filmu - chytlavé, dobové realitě odpovídající Hlasovy rockové písně byly ta případnější - se postupně mění i v dvojí kvalitu filmu. Ta druhá se odlišuje doslova škobrtáním o dobové reálie: Někdy se podaří váhu srovnat, jindy následuje neodvratitelný propad. Nepříjemně překvapují některé násilné ideologické aktualizace, které předbíhají svou dobu o 25-30 let (děj filmu je - nebo má být - situován zhruba do let 1954-1957). Celkový dojem je - např. ve srovnání s PELÍŠKY - mnohem rozporuplnější. To nejpodstatnější, co na sebe LÉTA prozrazují, je talent nejen Hřebejkův, ale v podstatě celého jeho tvůrčího týmu. Tady ovšem převážně v rovině ne vždy dovršených příslibů. (02.12.2007)