Gilmorova děvčata: Rok v životě

Hrozně zvláštní a zajímavé. Trochu mě mrzí, že jsem viděl všechny čtyři části (spíše filmy, dalo by se říct) hned za sebou, kdybych si opravdu v každém ročním období pustil jeden k tomu určený díl, pravděpodobně bych byl nadšený více. Ovšem i takhle je to výborně pokračování, které je spíš o Rory, protože postavu Lorelai se snaží (naprosto logicky) odprostit jakýchkoliv dějových zvratů a tak ji zbývá bilancovat. Což tedy Rory také, ale v jejím podání je to přeci jen spojené s větší porcí příběhu a to jak ohledně jejího života profesního, tak soukromého, tak prostě se změnami, co jsou jednoduše život (schválně, ty osobo, co víš, kdo jsi, vzpomeneš si, jak si vyváděla, když ti mělo být třicet? Ha! já ano!). Každý návrat postavy ze seriálu je hrozně milý a zahřeje na srdci, stejně jako každý kulometný dialog. A na konci jen kombinace letmé melancholie a radosti. Jak nad tím tak přemýšlím, tohle pokračování by se asi lépe udělat nedalo. (05.04.2021)

(bez spoilerů) Už asi dva dny se snažím napsat komentář, který by dostatečně vyjádřil všechny moje pocity po zhlédnutí nových dílů jednoho z mých nejmilejších seriálů vůbec... Zpočátku jsem byla při sledování lehce na rozpacích, jak se po tolika letech vžít do této nové verze Stars Hollow, kde je všechno tak důvěrně známé a zároveň jiné… Asi jako když po dlouhé době potkáte starého známého a chvíli vám trvá, než se navrátíte do zajetých kolejí - nakonec ale jako by těch několik let odloučení ani nebylo! Rory a Lorelai stále obhajují titul mistryň světa v rychlomluvení, Luke pořád nosí tu stejnou košili a čepici, jako když jsme ho viděli naposledy, obyvatelé Stars Hollow jsou tu do jednoho snad všichni a LaLa songy jsou i v roce 2016 nejlepším seriálovým soundtrackem (alespoň pro mě). Jako samostatný počin jsou asi tyhle díly celkem průměrné, ale co na tom záleží, tahle série je stejně jenom pro fanoušky, takže z obrovské nostalgie prostě pod 5 hvězdiček nejdu :) Snad jen dva nedostatky: málo Sookie a zbytečně moc muzikálu. Pro někoho možná Roryin život není takový, jak si představovali, ale já dávám palec nahoru za to, že tvůrci zůstali při zemi, a přiznám se, že jsem se s 32letou Rory nečekaně (možná až moc) ztotožnila. Konec mě samozřejmě zaskočil, ale uznávám, že dává dokonalý smysl. Klidně bych se s ním spokojila jako zakončením celého seriálu, ale pokud budou další díly (vyloučené to prý není), rozhodně se zlobit nebudu. Jedno je ale jisté: v nejbližší době koukám na Gilmorky hezky od začátku! (29.11.2016)

Po přečtení všech komentářů od fandů jsem byla napjatá jak struna..a dostala jsem křečovitou změť scén, které na sebe ani moc nenavazovaly a neustálou vykrádačku samu sebe. Jako by nějak došel dech tomu všemu. Celej ten Roryin milostnej život se k ní vůbec nehodil. Vždyť ona a on..to už tady přeci všechno bylo. A v mnohem lepším provedení. Teď cituji Psemu :"Perfektní. Dostatečný ignore ultradebilní sedmé série a utažení všech linek tak, jak se sluší a patří" Vážně? Vim, že sedmá série nebyla moc dobře přijímaná a pamatuju si, že i já jsem z ní napoprvé nebyla nadšená, ale nakonec jsem ji dokázala přijmout a nějak mi začala dávat smysl, i když Lorelai i Rory trochu pozměnily své chování oproti sériím předchozím. Ale zpět k novým dílům. Chápu, že jak lidi stárnou, přichází o iluze, zažívaj víc nudy a hodně věcí se mění. Ale Gilmorky bez jediné vtipné scény? Já jsem ten příběh milovala jako žádný jiný, ale tím hlavním a nejdůležitějším pro mě byl humor! Mohla jsem se na všechny díly dívat stokrát a znovu a pořád jsem se musela smát nebo aspoň tlemit. I když se postavy rozcházely nebo do krve hádaly, stejně to celé mělo nějaký zvláštní nádech klidu a pohody. A něčeho jako světla na konci tunelu. Ale tohle byl jeden velký depresivní mišmaš v čele s vybotoxovanou Lorelai a Lukem s nastřelenýma vlasama. Jsem tak zklamaná, že střídám spisovnou a nespisovnou řeč. Jenže to neni tak, že bych Gilmorky viděla růžově a zklamalo mě, že jejich osudy vypadaj po letech jinak. Tohle je prostě pro mě úplně jiný příběh. Něco jako Sněženky a machři po 25 letech. Asi je chyba ve mně, když to všem ostatním přijde fajn. Já dávám svý hvězdičky za některý části příběhu a za vrácení tolika známých tváří zpět. I snaha se cení.Ach jo. (14.12.2016)

Spoiler free Gilmorova děvčata jsou zpět v plné síle. Už první vteřiny člověka rychle a nenásilně hodí do středu dění, a divák si jen tak může užívat návrat do Stars Hollow a mít přitom pocit, že to místo nikdy neopustil. Osobně mám pocit, že díly napsané a režírované Amy Sherman-Palladino (Zima & Podzim) - jsou lepší jak ty od jejího manžela Daniela. Jeho epizody sice mají silná místa, ale tak i ty slabší, což by šlo napravit ve střižně. Každopádně Gilmore Girls: A Year in the Life je přesně to, co by si každý fanoušek přál u návratu svého oblíbeného seriálu, a dokonce si troufnu tvrdit, že lidé, co se na to podívají jen ze zvědavosti se určitě podívají na seriál od začátku a objeví v tom zpětné kouzlo. Co dodat na závěr? Teď můžeme doufat, že Gilmorova děvčata budou na Netflixu slavit úspěch a tvůrci se rozhodnou pro pokračování.. přeci jen, ta čtyři poslední slova.. (něco podobného, přiznám se, jsem čekal) to nemůže být konec. (26.11.2016)