Svatební cesta do Jiljí

Ač každý z jiného těsta, přesto díky filmovým možnostem sleduje postupné sbližování se dvou odlišných lidí, opačného pohlaví, které prověří kdejaká zkouška, aby nakonec oba splynuli v jedno tělo, což už je divákovi utajováno a musí si to jen domýšlet. Divák byl pobavený, takže jim tuhle drobnost už dopřeje mimo kameru. (26.08.2010)

Na tento film jsem se vždy velmi těšil, líbí se mi hlavně ta perfektní cesta, čundr jak má být a ještě k tomu s nádhernou Popelkou.. Co víc si přát. Dnes opět v tv jako letní oddechová komedie. Už se těším. Motto: Víš jak člověka nejlépe poznáš? Když s ním cestuješ. 100% pravda už od dětství z vlastní zkušenosti.Na cestách se musí snášet neustálé útrapy, jako třeba déšť, horko, dopravní zácpy, dlouhé celodenní cestování v rozpáleném autě, únava po horské túře, fronty do památek, hlad, komáři, dříve nekonečné fronty a buzerace na celnicích, hledání ubytování atd, Poslouchat někoho, kdo stále remcá a neužívá si to, nezajíma ho nic, nevnímá krásy přírody rovná se zkažená dovolená. A i na tu dlouho vzpomínky přetrvávají. V tomto komediálně laděném filmu je hodně pravdy a proto ho mám rád nejen pro tu úžasnou atmosféru tak jako v jiném skvělém filmu „ Jak dostat tatínka do polepšovny". (11.06.2014)

Přiznám se, že jsem tento film viděl až nedávno a již ženatej. "Dopsíprdele," pomyslel jsem si, "vidět to tak před svatbou, hnal bych ji na nějakej ten vejšlap taky." Nic naplat, teď už to nikdo nevrátí. Čert nikdy nespí. Každopádně, tento snímek se svým humorem a stylem pojetí řadí k těm čtveráckým kouskům pánů Smoljaka a Svěráka, jen je neprávem opomíjen. Kdyby to dávali v televizi tolikrát, co film Marečku, podejte mi pero nebo spíš Kulový blesk (ano, nabízí se představa, že hlavní mužská role je totožná), stal by se z toho stejný trhák. Teď mě napadá, že je ta postava stejná nejen jako v Kulový blesk, ale i jako v Jára Cimrman ležící spící, ale to bude asi tím, že je tam ten Abrhám kamenně unylý a do filmu promlouvá jeho vnitřní hlas, resp. té postavy. Je to takový společný jmenovatel těchto filmů. A já si říkám, že to vůbec nevadí. Jako je jedno, že Libuška Šafránková hraje jeho manželku v životě i ve filmech. (13.05.2013)

Víte, člověk si buduje měřítka vlastního vkusu. Přes dvacet let sledování českých filmů střídavých kvalit, mě naučilo, ve spojení s ČSFD, předvídat kvalitní podívanou s 80%-ní přesností. 85% českému televiznímu filmu není málo. To je o šest procent méně, než tíživé drama Tažní ptáci. O sedm procent méně, než Ikarův pád s excelujícím Vladimírem Menšíkem. O dvě procenta méně, než Menzelova klasika Slavnosti sněženek ze stejného roku, jako Jiljí. A když jsme u něj, je to o čtyři více, než má meditativní Rozmarné léto. Přátelé moji, drazí spoluobčané, my fellow Americans, Baxt zvěstuje zprávu hodnou zařazení hned vedle 11/9, holokaustu a prasečí chřipky, Svatební cesta do Jiljí je nejhorším českým filmem, minimálně do revoluce, který jsem měl tu čest spatřit. Občas mívám náladu takové strašné přešlapy pohladit po vláscích a dát jim smířlivých pět hvězd jako bonus k mému opovržení, ne dnes, kdy všechna naděje pohasla a já strávil večer vyloženě nasraný. Ospravedlnit tu strašnou málomluvnou nudu aneb době poplatné dobrodružství, lze, ovšem samotný scénář si už s prvním rádobyzamyšlením Abrhámova kreténa uvnitř sebe zakládá táborák, jenž se za přítomnosti metrosexuálního Kodeta změní v požár. Subjektivně nejdelší hodina a půl v mém životě. Na několika místech jsem myslel, že mi z toho všeho sofistikovaného humoru exploduje hlava. Svatební cesta do Jiljí se pro mě totiž rovnala pocitu, kdy do vás někdo naláduje sto prášků na spaní a pak s vaší kebulí dvě hodiny buší do stolu. (22.01.2011)

Kdysi v dávnověku 80. let jsem měl docela v oblibě cyklus bakalářských historek, které v tehdejší chudičké nabídce patřily k tomu lepšímu, co se na televizních obrazovkách objevovalo. Televizní návraty bakalářských povídek současnosti svědčí o tom, že jen málo materiálu obstálo ve zkoušce časem se ctí. Svatební cesta do Jiljí připomíná rozkošatělou bakalářskou povídku a zpracovaná není o nic nápaditěji. Je mi líto, ale tentokrát jsem viděl jiný film než ostatní, to už se holt někdy stává. Z mého pohledu je to tuctový a nevtipný televizní snímek, u kterého možná při hodnocení mnohých hraje roli nostalgie nebo přítomnost osvědčené manželské dvojice Abrhám-Šafránková. Tohle obsazení bývalo často sázkou na jistotu už kvůli jemnému šarmu Šafránkové a fungující chemii mezi oběma členy manželského páru. Tohle je asi první případ, kdy to se mnou vůbec nic neudělalo. Celkový dojem: 25 %. Snad bych se přiklonil i k milosrdnějším dvěma hvězdičkám, ale v posledních dnech jsem viděl několik mimořádných filmových kousků, které nasadily laťku příliš vysoko. (08.02.2014)