Ta třetí

Zlatý šedesátý, povzdechnou si nepamětníci, ano byla to zázračná doba, kde snad ani nevznikly špatné filmy. I méně významný a méně oceňovaný režisér, který nepatřil mezi tvůrce nové vlny, dokázal natočit svébytnou a zajímavou adaptaci, kterou modernisticky přenesl mezi "zlatou mládež", přesto zůstal věren duchu předlohy a hlavnímu tématu, kterým byla nerozhodnost mužského hrdiny. Toho věrohodně ztvárnil VV, kterému ovšem přesvědčivěji seděla role usedlého, než bouřícího se muže ve středních letech. BB byla vhodně vybrána pro jeho usedlou přítelkyni, zatímco neznámá slovenská herečka si zahrála tu drsnou a bezstarostnou girl, která svým kouzlem mládí pocuchá VV nervy a způsobí u něj krizi soudnosti....poučení by mělo znít: radosti mládí nech mladým....a buď rád, že si rád...trochu to připomíná Jako jed... (30.10.2010)

Problém není v tom, že byl Havlíčkův román aktualizován, ale v tom, že se z aktualizovaného zcela vypařil Havlíčkův typický rukopis. Pokud ovšem od tohoho odhlédneme, lze Balíkův film považovat za slušný psychologický melodram, v němž svou bezpečnou polohu našel především vynikající Václav Voska. Bez něj by ten film ovšem neměl smysl. (16.10.2018)

"To jste nepochopil že vás chci svést nebo zavraždit..." Já jsem tedy vskutku moc nepochopil ten přesun děje z doby první republiky, jak je tomu v předloze Jaroslava Havlíčka, do moderní doby 60. let. Když tento film srovnán s novějším zpracováním téže látky od Dušana Kleina, tak je za mě dost zklamání. Má to úplně jinou atmosféru a poetiku a představitelka Evy (slovenská herečka Rapaičová) se Lucce Vondráčkové nerovná ani náhodou. Vlastně ty filmy spojuje jen jméno hlavního protagonisty a základní zápletka. Václav Voska mi na tuhle roli přišel už fakt starej, na druhou stranu, když dotyčný Evě "vždy ti já musím připadat popsanej, ohmatanej jako stará kniha," docela to odpovídalo mému pocitu z této postavy. Ale i zde elegán Vladimír Dlouhý je prostě Vladimír Dlouhý. (20.01.2022)

Mladost, radost...aneb autostop není zrovna bezpečný způsob cestování. Může Ti totiž udělat v hlavě docela zmatek. Své o tom dozajista ví i jeden hloubavý, přemýšlivý, ale také sobecky smýšlející architekt, tápající mezi dvacítkou a čtyřicítkou a lítající mezi bigbítem a koncerty vážné hudby. Láska, která i generační rozdíly přenáší a staré přátelství, možná i dlouholetá očekávání. Nádherně svobodomyslná Slovenka, nemající absolutně žádný problém s českou výslovností, změnou účesu či s poukázáním na svou krásnou ženskost a sám sebe hledající lamač srdcí, rozjedou hru na upřímnost a porozumění. Kdo z nich je ovšem ten upřímnější? Ještě je tu jedna doktorka, která se své role rezervy ovšem nehodlá ujmout. Balíkovo vlnění a hledání jistoty je doprovázeno naprosto skvělým hudebním doprovodem, jak klavírním, tak dobovým..." to jsou Beatles? Jo....v tuzemským vydání", perfektními dialogy na jakékoli bázi, kvalitní režií, až na ty občasné jízdy autem, lehoučkým politickým popichováním a velmi slušným vývojem děje. Oficiální text je opět nepochopitelně odfláknutý i směšný a většina zdejších komentářů obsahuje těžké spoilery. Doporučuji si film nejdříve zhlédnout. Pro znalce šedesátek a československé kinematografie dostačující a pro mě rozhodně nadprůměrně kvalitní snímek. (14.09.2013)

Solidni, misty dost natahovane drama o muzi, ktery resi dilema dvou zen. Vaclav Voska mi ve sve roli hodne pripominal Marcella Mastroianniho:-). Moc se mu nedivim, ze ho studentka Eva (Ida Rapaicova) zaujala. Sedesata filmova leta u nas byla velmi plodna a da se oznacit za nejlepsi dekadu nasi kinematografie, jen mam nekdy pocit, ze se spousta filmu chtelo rovnat s francouzskou a italskou produkci (hlavne po umelecke strance) a to se uplne nepovedlo. (18.02.2012)