Rebelka z dobrej rodiny

Moc pěkně udělané, všechny tři série. Hezky se na to dívá, skvělá hudba, propracované kostýmy a scéna, až na to, že je to strašný mejdlo. Pozadí příběhu je zajímavý, ale postavy jednají  podle vzorce - román pro ženy 55+, nelogické jednání postav vedoucí k dalším a dalším umělým dramatům. To bolí a vy máte chuť se utopit ve Wannsee. (20.09.2021)

Taky mě to chytlo a hlavně se to skvěle rozjelo. Postavy vylézají ze svých skrýší a otvírají svá nitra, jak houby po dešti. Výborná atmosféra 50 let a rokenrolové vypalovačky s divokými tanci, nemilosrdně utiskují klasické tance. To nese hodně těžce Mutti tří dcer a majitelka taneční školy, která si zakládá na perfektní pověsti a prestiži. Sama je přitom zkažená, jak mléčné zuby. Osudy všech zúčastněných se pěkně rozjely a každý má nějakého toho kostlivce schovaného ve skříni. Hlavní hrdinka Monika se pěkně vyloupla z původně unylé,bezbarvé nány. A musím zmínit i Joachima, který i přes vizáž Kostěje nesmrtelného, mně dost učaroval. Přeju si, aby ti dva byli spolu i přes ty sračky, co zažívají. Sem z druhou sérií. (15.09.2019)

3/3 Natolik autentické v té schizofrenní době, že by se v tom pokrytectví a maloměšťáctví dalo koupat. Takový projekt by si zasloužil větší pozornost. Ale ještě lepší zážitek je po rozklíčování fikce od inspirace realitou. Například herečka Sonja Lundi je samozřejmě fiktivní, zatímco citovaní Liselotte Pulver a Paul Hubschmid jsou zcela jistě skuteční. Finále je velkolepé nad všechny pochybnosti. (20.09.2020)

Perfektně vystavěný příběh na pozadí těžkých událostí ne tak dávné historie, v němž se protínají osudy hrdinů pochroumaných křivdami, vinami a zraněními z války, nastupujícím socialismem a absurdními společenskými pravidly. Avšak v každé době chtějí lidé žít, milovat, plnit si své sny, včetně paní Catheriny Schöllack, matky tří dcer, jako vystřižené z románů Jane Austenové, jejíž hlavní snahou je zajistit dcerám (alespoň finančně) jednodušší život, jak jinak, než sňatkem se správným manželem, a to i za cenu zvrácených intrik a vlastní zaslepenosti. Při tom všem, však stejně všichni dochází k tomu, že bez upřímnosti a opravdovosti, se život žít nedá. Seriál (a to všechny jeho části - Ku'damm 56, 59 a 63) strhne diváka do hloubky společenských témat, o kterých se v 50. letech Západního Berlína nemluví, a přesto jsou denním chlebem každého  - žena jako vlastnictví muže, zavírání očí před násilím, duševními chorobami, homosexualitou a stále hluboce zakořeněným nacismem. Díky, díky za to. Jeden z nejlepších seriálů, co jsem v poslední době mohla vidět. (06.01.2024)

Seriál jsem si pustil jakožto Berlínofil a fanoušek německé tvorby a očekával jsem nenáročnou splachovací romantiku v dobových kulisách. Ku'damm je ale překvapivě velmi depresivní lekce o německé společnosti v 50. letech a jejích konvencích, ve kterých postavy vězí jak v okovech a začínající obliba rock`n`rollu je pochopitelnou cestou k aspoň dočasné svobodě rebelující mládeže a vzpouře proti světu rodičů. Všechny postavy a jejich dilema jsou velmi dobře napsané a nejvíc mě zdeptala příšerná matka snažící se dosáhnout perfektního společenského image pro celou svojí rodinu nehledě na to, zda budou celý život nešťastní nebo dcery snažící se najít perfektního manžela mezi bývalými nácky nebo násilníky. (22.02.2020)