Lucifer
Obsahy(1)
Zdá sa, ako keby nástup digitálnych technológií ešte viac nabádal filmárov, aby využívali iné ako štandardizované rámy. To je aj prípad Gusta Van den Bergheho, ktorý po filme Modrý vták, nakrútenom v Uberscope s pomerom strán obrazu 3:1, pokračoval v experimentovaní s formátom obrazu aj vo filme Lucifer. Tentoraz nakrúcal špeciálne zostrojeným prístrojom Tondoscope, ktorý pripomína teleskop alebo mikroskop a v istom zmysle predstavuje návrat k základom, keďže optika kamery vždy vytvára kruhový obraz, ten je však zvyčajne maskovaný do štvoruholníkovej podoby. Výsledkom je kruhový, 360° obraz, ktorý odkazuje na renesančné rondá.
Van den Bergheho snahou bolo obrazovo vyjadriť raj a komplexnosť sveta. Hlavnou postavou filmu je Lucifer, ktorý sa cestou z neba do pekla zastaví v mexickej dedine, akomsi pozemskom raji. Lucifer už nie je anjelom, no zatiaľ ani diablom. Je prvou bytosťou, ktorá pozná dobro aj zlo a teraz toto poznanie hodlá odovzdať pozemšťanom.
(IFF Bratislava)
Videá (1)
Recenzie (5)
Kruhové záběry, přinášejí jak neskutečně působivé zobrazení světa – nebe stojí uprostřed a země po celém obvodu -, tak jedinců, ale prakticky znemožňují mezilidský kontakt. (má cenu se podívat aspoň na kousek) Pro mne byly ovšem mnohdy neskutečně dlouhé, opravdu každý druhý záběr musí končit až když jej opustí všechny postavy? Navíc bych preferoval aktivnějšího Lucifera a trošku víc rozpitvat rouhání a ne ho odbýt pár slovy. Na obranu filmu je třeba dodat, že jsem byl značně ospalý. ()
Forma mě absolutně dostala, ale nedá se říci, že by stavěl film jen na ní. Mě osobně film upoutal a vtáhl mnohem více než nějaká pseudodramatická a zbytečně vyhrocená díla na festivalu. Chytrá a srozumitelná symbolika, která byla provázána se zajímavou sociální kritikou vycházející z konkrétního prostředí, avšak platící pro širší společnost. Všechno se dělo tak nějak samozřejmě jako by bez přítomnosti kamery. Všechny výjevy do děje zapadaly a žádný mi nepřišel vyloženě zbytečný. Jakožto fanoušek Sto roků samoty nemůžu být jinak než spokojený. ()
(3,5*) ()
Podle mě nejde o spirituální film, který by dokázal vyvolávat vnitřní chvění, ale spíš o jeho cíleně distancovanou verzi. Nechybí humor, záběry nejsou příliš dlouhé - vedoucí ke kontemplaci, kamera nepluje prostorem a jindy tušená přítomnost nadpřirozena je tady jasně (a opět s vtipem) znázorněná. Kruhový formát proto nechápu ve smyslu "ďáblova oka" z Post Tenebras Lux, ale mnohem víc jako ukázku toho, že cokoli duchovního v lidech je formované uměle, určitým selektivním pohledem na skutečnost. Tomu by ostatně odpovídal nejenom úvodní citát, ale taky většina toho, o čem Lucifer vypráví. ()
Pokud by se film jmenoval Plenky, tak po něm ani pes neštěkne. ()
Galéria (9)
Fotka © 50. MFF Karlovy Vary 2015
Reklama