Spomeň si

Tento film má zrovna takový název,který přesně vystihuje tento film.Opravdu si ho budu "pamatovat".Christopher Plummer zde předvedl neuvěřitelný výkon.Nesmím opomenout ani jeho herecké kolegy.Kdo má rád výborný příběh s postupným stupňováním děje,tak ten si tady přijde na své.Nejlepší na filmu byl asi konec,protože takové rozuzlení jsem tedy ani z jednoho procenta nečekal.To muselo překvapit každého.Asi film nebude nijak super známý,ale u mě si zaslouží ten plný počet hvězd.Hodnocení:90% (07.03.2016)

Veľmi zaujímavo a pútavo natočený snímok o dedkovi, ktorý sa po smrti svojej manželky konečne odhodlal vysporiadať sa so svojou smutnou minulosťou... Miestami sentimentálne, no nie nátlakové, pričom určitú melanchóliu tu je cítiť celý čas. Nesklamal ma ani záver, na diváka tu čaká dosť nečakané rozuzlenie, skrátka môžem iba doporučiť. 80/100 (23.07.2016)

Závěr filmu, který se mi jinak líbil, odkryl pár nelogických scén. SPOILER! Proč tedy Zevovi tak vadil nacistický fanda v domě třetího v pořadí Rudyho Kurlandera? Proč mu tak vadil jeho fanatický syn? Proč mu tak vadil pes? KONEC SPOILERU Jinak film nebyl špatný, ale víc by se mi líbil klasický konec bez takovýchto fantasmagorií. Proto srážím body na průměr. (20.07.2020)

Na rozdíl od většiny ostatních, Remember mě svým scénářem spíše zklamalo. Z Egoyanovo snímku Sladké zítřky jsem měl pocit, že jeho síla tkví v takové určité atmosferické nedoslovnosti. Remember sice atmosféru má, má skvělého Plummera, ale scénář mi přijde doslovný až běda. Pokud jste navíc viděli Tady to musí být, Zlomené květiny a třeba i Nadaného žáka, uvědomíte si, že všechno už jste v těchto, anebo jiných filmech viděli, a že Egoyan jede po té nejjednodušší a nejočekávanější cestičce, zatímco se ale snaží diváka uvádět v nejistotu a hrát na něj jakousi habaďůru. Film se tak, vlastně ne svojí vinou, stal pro mě trochu směšným, nemluvě o "shyamalanovském" twistu v samém závěru. 6/10 (11.05.2016)

Může obsahovat spoilery. Zaděláme těsto z Mementa (už ten název), okořeníme Prokletým ostrovem, dáme špetku Volného pádu a zatímco se nám dílo peče v troubě, přečteme si P. K. Dicka. Což neznamená, že nejde o dobrý film. K čemu to přibližně směřuje, bylo celkem zřejmé od začátku, avšak Plummer a ostatní se postarali o to, abych se musel zaobírat obsahem. Zabít někoho ve chvíli, kdy páchá odporný čin nebo bezprostředně po něm... No, neříkám, že to dokáže každý, sám o sobě to nevím jistě, dokud jsem se do takové situace nedostal. Ale dokážu to pochopit celkem snadno. Jenže zabít toho samého člověka desítky let poté, ve chvíli, kdy je bezmocný nebo kdy je v kruhu své dobře vychované rodiny, to už chce opravdovou dlouhotrvající nenávist. A přimět takového člověka, aby... No, to už bych prozradil moc, zkrátka si nejsem jist, jestli zde bylo učiněno spravedlnosti zadost. A to je právě to v čem tento film nekopíruje. Minimálně nepodsouvá divákovi, co si má myslet, a za to jsem tvůrcům velmi vděčný. Tyhle otázky morální přípustnosti pomsty mě osobně zajímají mnohem víc než "překvapivé pointy". (03.02.2017)