Predtým, ako som ťa poznala

Asi je so mnou niečo v neporiadku. Pravdepodobne ma väčšina žien za tento komentár ukrižuje a bude považovať za bezcitnú. Ale... v čom do pekla je tento film o niečo lepší ako niekoľko desiatok starších filmov natočených na rovnakú alebo aspoň veľmi podobnú tému? Priniesol niečo nové, čo tu ešte nebolo? Je lepšie zahraný, nájdu sa medzi trpkými na city apelujúcimi scénkami kvalitnejšie vtípky na odľahčenie ako napr. v Intouchables ? Dovolím si tvrdiť, že nie. Za úspechom filmu vidím za prvé: spokojné ženy, ktoré dostali svoju potrebnú dávku romantiky a za ďalšie: obsadenie jednej z hlavných postáv alias obľúbenkyne populárneho GoTu. Tá síce spočiatku pôsobila fakt roztomilo, ale po chvíľke ma jej postava prestala baviť, pretože okrem svojského oblečenia mala na sebe nasadené minimálne trojo ružových okuliarov. Nudila som sa. Nebola som ani len dojatá, pretože to pre mňa bolo jedno veľké klišé, ktoré a to sa budem opakovať, do filmového sveta neprinieslo nič nové. (23.10.2016)

Ukázka zrůdného vkusu dnešního diváka. Přiznám že romantika nepatří zrovna k mnou vyhledávaným žánrům. Na druhou stranu jsem ale již úspěšně absolvoval nejeden kus, který mě dokonale uzemnil, jmenuji třeba vynikající Pravidla moštárny nebo za poslední dobu zajímavou a tematicky mírně podobnou Teorii všeho. Kupříkladu ta má dokonce horší hodnocení než tahleta blbost. Pokud se někdo cítí naměko z uměle vycucaných scén ke konci filmu, kdy herci nezvládlají prodat ty nejjednodušší emoce a za pomocí replik, které jim do úst vložil scénarista, který má city na úrovni samotářského dřevorubce. Tak přesně takového diváka je mi moc líto. Protože já osobně tento kousek vidím velmi bídně. Rosamunda Pilcher by chrochtala nadšením kdyby se jí povedlo tohle veledílo, ale pro diváka, který nebyl zasažen tak zásadními kousky jakými jsou Esmeralda nebo Divoký anděl, se jedná o dvě hodně těžce ztrávené hodiny. Nic na tom nezmění fakt, že jsem na to koukal pod dohledem tuze sličné dívky, která po většinu stopáže nevěřícně kroutila hlavou nad tím jestli tohle myslel někdo vážně. 40% (05.09.2016)

Nehorázná sračka, která mne také navždy změnila! Někteří film přirovnávají k Nedotknutelným, ale to je obrovská chyba. Nedotknutelní byli nabití optimismem, který vléval do žil ono hřejivé teplo a radost ze života, ačkoliv ne vždy to bylo v situaci hlavního hrdiny lehké. Tahle hovadina vám jasně říká, že pokud vás v životě potká něco podobně nemilého, rovnou se máte podřezat, dokud toho jste vůbec schopni. Nebo, pokud na to máte dostatečné finanční prostředky, se nechte odpravit humánně na nějaké fajn klinice ve Švýcarsku. Tolik k úžasnému odkazu filmu (tímto zdravím všechny vozíčkáře a celý tým paralympijské výpravy) a nyní k prostředkům, jakými bylo toto poselství předáno. Ohyzdnou Emili, která se jmenovala podobně i ve filmu nejspíše proto, aby si to zapamatovala, doplňoval podobně ohyzdný a nesympatický Sam Claflin, který permanentní zácpu hrál docela obstojně, pokud to byl úmysl. Do toho hromada třeskutě (ne)vtipných scének a hlášek, které průměrného diváka se smyslem pro humor musejí doslova roztrhat! Osobně jsem tonul ve studu a neustále jsem si říkal, že už by mohl být konec. Popřípadě, že by vůbec nebylo od věci, kdyby ho ta motorka na začátku zabila. Téměř dvouhodinová délka cynického patosu naditého klišé byla totiž zhruba o dvě hodiny delší, než bylo třeba. Samozřejmě, že romantické duše při tom nejspíše chrochtaly blahem a rejdily po svých zvlhlých tělech. Mne však tento kousek zanechal naprosto chladným a jediný důvod, proč bych snad uronil slzu, bylo vědomí, že z rozpočtu takovéto pi.. skvostu by se dalo natočit zhruba dvacet dobrých českých filmů, kdybychom snad měli nějakého dobrého režiséra, který netočí jen podprůměrné paskvily podle blábolů, co splácal náš nejčtenější spisovatel. Amen. 20% (23.04.2018)

Naprosto zbytečný film bez jediné dobré myšlenky, který se vás snaží násilně nacpat na hranu emocí, bez toho, aby měly smysl nebo byly jakkoliv podloženy příběhem. Nerozumím, proč vlastně někdo něco takového chce a proč se na to někdo má dívat. Nadsázku ani lehkost, na kterou každý upozorňuje tam opravdu nevidím. Oceňuji každopádně welšskou přírodu, kameru a stylový hadry Emilie Clarke. (26.09.2016)

,,JSTE TO JEDINÉ, KVŮLI ČEMU SE BUDÍM"...“ /// Nedotknutelní z rudý (myšleno červený) knihovny. Trhlá (a romantická) Daenerys zjišťuje, že i když jsme v medicíně zase o kus dál, poškozenou míchu vyléčit nelze. Film stojí na tom, že si maj osoby co říct a (asi nejvíc) na její bezprostřednosti. Jsem z ní trochu na větvi, páč mi k ní ta „hloupoučce roztomilá“ poloha úplně neštymuje. (kurva že vím, že je to kus ženský, vo tom žádná, ale vždyť vona ve volných chvílích likviduje Terminátory!…). Beru to jako pohádku, ve který chudá (a upřímná) dívka zachraňuje svýho prince. A jak víme, to lze jedině láskou (a taky prachama, ale vona je fakt chudá!). Navíc se vám naskytne skvělá příležitost si zabulet. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2012 napsala Jojo Moyes, číst nebudu. 2.) Jsem na světě kvůli těm, co mě potřebujou. 3.) Jsem zákazníkem Dignitas. 4.) Thx za titule „mark82“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (29.10.2016)