Sittafordská záhada (S02E04)

Nejsem znalec knižní předlohy a to je zřejmě v tomto případě velká chyba. Člověk není neomylný tvor. Přesto všechno se mi tu ta stará čmuchalka zdála jaksi do počtu. Jako by tu ani nemusela být. Nicméně, díky svému dokonalému úsudku všechno rozlouskne jako skořápku ořechu. Po shlédnutí dalších a dalších dílů o této staré dámě se stále více utvrzuju v přesvědčení, že Agatha Christie byla geniální spisovatelka a skutečná královna detektivek. Ještě mám menší výhradu k tomuhle dílu, ale třeba je to jen můj pocit. Zdálo se mi, že tu všechno bylo překombinované, ale je docela možné, že tvůrcům křivdím a on to byl záměr. (18.08.2011)

Výtečný díl, dobře zpracovaný, dobrá zápletka, trochu mysterióznosti, dobří herci a pěkné zakončení. Po včerejším špatném Poirotovi zase návrat do normálu. Zde mi přijde trochu přehnané, že je Marplová v podstatě celou dobu mimo hru a nakonec vše odhalí, to je nesmyslné. ... Egyptská kletba, duch, zlatý škorpion, kandidát na předsedu. ... Rozhodl jsem se, že se změním. Začnu lidem odpouštět. :D (15.01.2014)

Spolu s Mrtvolou v knihovně asi nejhorší z dosavadních dílů (jsem v jejich polovině), který jsem viděla. A to "Body in the library" aspoň mělo zajímavý závěr, i když jinak nudilo naprosto stejně, citelně znát byla absence nějakého hezkého a sympatického chlapa (ne, Timothy Dalton se mi opravdu nelíbí, už od doby, kdy si "střihnul" Caesara v Kleopatře) a cokoliv dalšího bych napsala by byl spoiler. Snad jen, že knihu jsem nečetla, a tak nemám s čím porovnávat, ale ani tak mě to vůbec nenadchlo... (29.04.2013)

Tak tento díl mě naštval, už to asi vzdám a na další díly se dívat nebudu. Ty nejhorší nešvary Agathy dohromady: přidání nějakého vedlejšího zločinu, který nemá s případem nic společné (uprchlík z Dartmooru); spoléhání pachatele na totální náhodu; dodání dalších potencionálních pachatelů, kteří chtěli oběť taky zabít, jen už byl mrtvý, když se k němu v noci přikradli; ohlášení zločinu duchařskou seancí; vytahování dětí a jiných příbuzných lidí, kterým obět kdysi ukřivdila, samozřejmě až v poslední pětiminutovce (v tomto díle to navíc Marplová vybalí, jako by měla v šuplíku jeho CV, vůbec není jasné, kde na to přišla, Poirot si aspoň občas ověří totožnost telegraficky s Yardem). (20.08.2011)

Je velikou ostudou, že toto ryze progresivní dílko se schovává za slavnou spisovatelku. Pravda, modus operandi jejího románu zůstal zachován, ale jinak se jedná o přehršel kýče (egyptské vykopávky, temná minulost, opuštěné dítě prahnoucí po pomstě), plivání na britskou minulost (tentokrát se tu v roli chybujícího bílého politika mihne i sám Churchill) a woke ideologie (není zde kladných bílých mužských hrdinů, téměř lesbický závěr a korunu všemu nasazuje boj proti islamofobii, kdy se tu jeden turecký muslim vydává z lásky (!) a věrnosti na cestu služby a pomsty pro jednu starou britskou rašpli). Zachraňují to britské dobové reálie, atmosféra a jako vždy skvělá Geraldine. (03.06.2024)