Schmitke

Pomalý příběh, vyprávěný spíš obrazem než dialogy, s bizarními figurkami domorodců na české straně hranice. Vrtulí víc než v Angel Heart, do toho hraje Dvořákův Vodník op. 107 a já nebudu ani naznačovat, jestli jsou tyto motivy ve filmu náhodou, nebo je hlavním záporákem ďábelský vodní skřet. To už si čtenář těchto řádků bude muset zjistit sám. Snad jen na jedno bych měl upozornit - kdo nechce přijít o vyřešení jedné příběhové linky, ať z kinosálu neodchází před koncem závěrečných titulků... Jó a abych nezapomněl, Kurth + Vršek + Dvořáková jsou zralí aspoň na nominaci na cenu akademie. (13.09.2015)

Oh, Mensch! Was sollte das heissen? Das war wirklich unglaublich! Am Anfang hab' ich gedacht, dass... Pardon, zapomněla jsem se přehodit... Takže - co to mělo znamenat? Fakt neuvěřitelný! Na začátku jsem myslela, že to bude komedie, jak tam Schmitkeho dcera u stolu hučela nad šutrem, to bylo gut, ale co dál? Co to also bylo? Komedie ne, thriller ne, psycho drama ne. Závěr slovy místního starosty: Bitte, danke, těšilo mě. P.S. Jedna hvězda za kameru a němčinu zusammen. Víc nemůžu. Das geht nicht. :-( P.P.S. Znovu jsem si pustila konec a mám dojem, že ani scénárista úplně nevěděl, co tím myslel. Všichni jsou to Unterwassermanni... (28.01.2016)

Koprodukce je cesta. Pokud už teď je něco jasné, tak současný český film má na výsledky hodné superlativů pouze za předpokladu, že se spojí s některým ze svých sousedů. Česko-Slovenské filmy jsou jakoby samozřejmostí, ale skvělé jsou i řešení Česko-Německá, Česko-Rakouská a Česko-Polská. K výběru je logicky mnohem více herců, téma se nesní utápět v české malosti už z principu a formálně také není důvod, aby byť jen jediný člen štábu byl začátečník. Takže ano, Schmitke je skvělý film a nefunguje jen na propagaci krás Krušných hor, což by byl zřejmě hlavní problém výsledného tvaru, kdyby se zůstalo jen u řešení Česko-Česko. Takže díky za zajímavý exkurz do Sudet tak, jak si to tato svébytná krajina zaslouží. Kdykoli si dám znovu. #finaleplzen (11.05.2015)

Na Schmitkeho jsem se těšil hned po traileru. Les, Sudety, les, troška tajemna, les, neokoukaní herci, les, mlha, les a zajímavý námět... a les - to vše mám rád. První hodinu jsem taky spokojeně chrochtal, nevěřil vlastním očím, smál jsem se a kochal. (I když... klišé dcery posedlé jádrovým mýdlem bylo trochu zbytečné, na druhou stranu chápu, proč tam ta postava byla, Schmitkeho bylo třeba vyobrazit jako navýsost racionálního člověka.) V první hodině nicméně scénář příjemně teče, jako Gambrinus do hrdla chřastavského štamgasta. (Opět... až na moment, kdy scénář potřebuje Schmitkeho poslat dál do lesa - objeví se banda motorkářů ex machina a hrdinovi poradí. No... dobře, no.) Upřímně, po 60 minutách jsem marně pátral v paměti, kdy naposledy jsem viděl tak dobrý český film. Jenže, achich ouvej, pak si to začalo hrát na Lynče a film zabloudil sám v sobě, jako houbař v ranní mlze. Závěrečná pointa je poměrně laciná, i když musím ocenit odvahu, s jakou ji tvůrci nechali až po závěrečných titulcích. To se hned tak nevidí a těžko říct, jestli to je k něčemu dobré - kdybych si tady v komentářích před filmem nepřečetl, že mám dokoukat titulky do konce, dost možná by minula i mě. K čemu to, když většina diváků si odnese pocit bubliny, která nepraskla, ale prostě se vypařila? Mno. Nicméně. Film má skvělou atmosféru, herce v hlavní úloze, kameru, zvuk (wow) a odehrává se v pro mě zajímavém a atraktivním prostředí. To na 4 hvězdy stačí vrchovatě. (07.03.2016)

Český film, který nepůsobí jako laciná televizní inscenace? To tu dlouho nebylo a nutno říci, že se jedná o možná nejlepší tuzemský počin za poslední roky, která těží zejména ze skvělého výkonu Petera Kurtha a Petra Vrška, výborně zvládnuté kamery, zvuku a skvělého využití krásy Krušných hor, které jsou pro lehce mysteriózní zápletku jak dělané. Štěpán Altrichter si tímto filmem nastavil vysokou laťku a doufejme, že o něm ještě hodně uslyšíme, jelikož soudě podle tohoto filmu je to jedna z největších nadějí současné české kinematografie. Moje hodnocení 75%. (20.02.2016)