Réžia:
Štěpán AltrichterKamera:
Cristian PirjolHudba:
Johannes RepkaHrajú:
Peter Kurth, Helena Dvořáková, Jakub Žáček, Petr Vršek, Lana Cooper, Stephan Grossmann, Vladimír Škultéty, Johann Jürgens, Johanka SchmidtmajerováObsahy(1)
Příběh neotřele a originálně vyprávěného filmu se odehrává v současném Německu a Česku, jeho hlavní část pak na pomezí – v malém městečku uprostřed lesů na hřebenech Krušných hor. S lehkým komediálním nadhledem nabízí mix napínavé detektivní zápletky s místy až dokumentárně realistickým pohledem na dnešní Sudety. Hlavní postavou je stárnoucí inženýr Julius Schmitke. A také Krušné hory, které byly, stejně jako Schmitke, už téměř úplně prázdné a zničené, ale v současnosti se dávají znovu dohromady a život se do nich pomalu ale jistě vrací. (Artcam Films)
(viac)Videá (3)
Recenzie (160)
Schmitke je polotovar, u kterého zamrzí, že tvůrci jen pootevřeli dveře a nesměle našlápli tam, kde to chtělo vběhnout dovnitř a pořádně se odvázat. Schmitkemu nechybí nápady, ani rozpočet tentokrát nepředstavuje vážnou překážku - to, co je na filmu dobré a funkční, nedělají peníze. Problémem je nedostatek odvahy a trpělivosti dotáhnout snímek do finálního tvaru, vyladit styl. Což by v praxi znamenalo tak 4x přepsat scénář. Je tam pár procent Kafky, něco málo Lynche, trochu road movie, připomínka starých syrových Sudet z pera Jaroslava Rudiše, ale dohromady to není dostatečně své. Příběh Aloise Nebela nepotřebujete k ničemu přirovnávat, jeho svět je natolik osobitý, že představuje sice jen regionální, ale přece jen značku sám o sobě. Schmitkemu nechybí jen koncovka, postrádá toho mnohem víc. Ale ano, i to torzo je sympatické, ale pozitivní ohlasy považuju především za projev touhy vidět konečně českou kinematografii v lepší kondici. Celkový dojem: 55 %. ()
Příjemné překvapení. Zvláštní krása Sudet se sychravými mlhami a pivními výpary. K tomu bizarní humor (ve scéně, kdy se slečna v hospodě ptá Schmitkeh,o který přijel opravit nefunkční rezavou větrnou elektrárnu vlastní konstrukce, jestli je milionář jsem vyprskl smíchy). Příběh je originální, spojuje více žánrů. Nenápadně je vykreslován nejen národní charakter. ()
Na otázku, o čem to jako bylo, bych sice nedokázal tak úplně odpovědět, ale u Schmitkeho asi není děj až tak důležitý, protože tady jde hlavně a především o formu. Vedle místy až hypnotické atmosféry krušnohorských lesů mě bavila i srážka dua německých údržbářů s českou postsocialistickou vesnicí. Hospoda U Bobra byla jedním slovem boží, stejně jako tamní osazenstvo či Peter Kurth v hlavní roli. Nemám rád divné filmy o ničem, ale tohle se mi líbilo. 75% ()
Konec mě zrovna dvakrát nepřekvapil, ale jinak byl film jedna dlouhá, napínavá jízda s Peterem Kurthem, celý film dokonale utáhl. Nevím, proč je v popisku Schmitke označen jen jako komedie, vedle několika málo humorných chvilek je film docela mysteriózní psycho. Na českoněmecký počin prostě velmi dobrý. ()
"Artový" hovno, který opravdu nic nenabízí. 90 minut čirýho utrpení...tímhle veledílem by se dali mučit nepřátelé obnovitelné energie. Jediná komedie je ten popisek, že se jedná o komedii, to je opravdu nejlepší vtípek. Mysteriózní nádech je spíš imbecilně zmatená blbost, kterou pravděpodobně nikdo nepochopí, protože záměrem bude ji nepochopit. Nejkvalitnější částí filmu tak zůstává "soundtrack" skládající se z vrzající větrné turbíny. To byl zas jednou nápad věřit hodnocení místních expertů na projímadla... ()
Galéria (33)
Fotka © Artcam
Reklama