Marťan

Pokračujme hezky v nastoleném trendu. Sunshine, Gravity, Interstellar, a letos se o oscary snaží, dle mnohých vyčpělý, Ridley Scott se svým Marťanem. Mám však takový dojem, že hype, co se táhl za 8 oscarovou Gravitací, a už z principu za Nolanovou novinkou, se letošnímu vesmírnému fláku tak nějak vyhýbá. A to by byla nesmírná škoda, jelikož tento námět je kvalitní již od základu, a pokud by Ridley neměl nějaké katastrofální temno před očima, muselo to dopadnout dobře. Insterstellar je přeci jenom někde jinde, ovšem významně komornou Gravitaci pirát z Marsu lehce v jistém ohledu strká do kapsy. Z hlediska vizuálu jsou všecky kousky na výborné úrovni a člověk musí smeknout, jak se na ty nádherné záběry vesmíru a červenopísečné duny krásně kouká, ovšem tam, kde má kdejaký film ve vedlejší roli noname herce, tam má rudoš mojí oblíbenkyni Kate Maru, které se tímto kouskem snad definitivně otevřou dveře do Hollywoodu, když jí ta Fantastická čtyřka nevyšla, Sebastiana Stana, skvěle střeštěného Donalda Glovera a mnoho dalších, které si každý může přečíst v popisku či nadupaném traileru. Zvláště Jeff Daniels je na velkém plátně opět ohromující. 130 minut je v dříve vyjmenované konkurenci, tedy krátké Gravitaci a nadprůměrně dlouhém Interstellaru tak akorát a nepolevuje v žádném okamžiku. Překvapilo mě, že Ridley vsadil hodně na komediální a odlehčenou notu a u mnoha vtípků jsem se pousmál více, než u kdejaké komedie. A to jsem prosím odpůrce Matta Damona, ale musel jsem uznale semknout ruce s jakou grácií sobě vlastní tenhle borec trousí hlášky. Když je ale třeba zařadit vyšší rychlost, tvůrci se s ničím nepářou a náhle se z discomuzikou odlehčené situace stane boj o holý život, kde je hrdina pasován až na Iron Mana podle toho s jakou grácií se s problémy dokáže popasovat, ovšem všecko v rámci výborně natočeného a nepochybně nasnímaného dobrodružného survivalu, z něhož se nakonec doufám vyvine definitivní blockbuster. Jenom Ridley neusni na vavřínech a ať je Prometheus 2 (pardón Vetřelec) alespoň částečně kvalitní jako tento kousek. PS : Schůze Elrond bezkonkurenční!! 😀 PPS : Svatá pravda! 95% ... [1.10.2015_Cinestar_Černý most] (01.10.2015)

Ridley Scott je zpátky ve hře a svou nekompromisně inteligentní Sci-Fi survival jízdou nakopává prdel nejen divákům, ale také i vědě, matematice, fyzice či chemii. Matt Damon ztvárňuje oscaru hodný herecký výkon, hláškuje jak o život, jeho vynalézavost a zručnost je děsivě precizní až úhledná a prochází neskutečnou fyzickou i psychickou proměnou ( Sice jsem očekával hlubší psychologický rozpad, halucinace, psychóza, přece jen dlouhá samota s člověkem udělá nepořádek). Také si nejsem jist, zda všechny hrdinské činy v závěru by bylo možné provést i reálně, ale na to sere čert je to chytré, zábavné, dojemné, napínavé a ke konci chlupy na hoře i husí kůže je nevyhnutelná. Zážitek. 9/10 (01.10.2015)

Anti-Interstellar. Nolanův sci-fi opus byl kolonizačním kosmickým westernem o hledání alternativy ke zdevastované modré planetě. V těšitelském Marťanovi musí být naopak „kolonizátor“ zachráněn z divočiny, jež lehce připomíná Monument Valley, a navrácen na Zem. Oslava lidské schopnosti maximálně využít dostupných prostředků je pouze jednou z rovin vyprávění, lépe než kniha provázaného s paralelním organizováním záchranné mise. Prostříhávání mezi událostmi na Zemi a na Marsu začíná dříve než v přeloze a obojí dění je lépe synchronizované. Film má díky tomu větší spád a na rozdíl od Marka nikdy neztrácí dech. Navzdory individualistickému názvu, osamocené tváři Matta Damona na plakátu a pověsti ultimátního profesního dramatu pro geeky je pro mne Marťan zejména zdařilou ukázkou příběhu s kolektivním hrdinou. I v sesíťovaném světě vysokorychlostního internetu, umožňujícího mediální zprostředkování dění v jiném státu, na jiném kontinentu i na jiné planetě, nejlépe funguje na principu vzájemné spolupráce a koordinace. Každá z mnoha postav si užije svou chvilku slávy. Díky jejich postupnému uvádění na scénu a přehlednému vytváření profesních nebo osobních vztahů mezi nimi (ve filmu nakonec není postavy, která by bojovala sama za sebe), si je bez problémů zapamatujeme. Síly přitom nespojují jenom lidé různé rasy, věku a pohlaví, ale i různých národností. Marťan vytváří iluzi, že člověk je na prvním místě jak v mamutí organizaci typu NASA, tak v totalitní zemi jako Čína. Vytváření zvukových můstků mezi scénami a přesný střih, kdy na otázku přímo či nepřímo položenou na Zemi dostáváme odpověď v následujícím záběru z Marsu, posiluje sevřenost vyprávění a dojem globální vesnice, kde ani vzdálenost několik desítek milionů kilometrů není nepřekonatelná. Marťan je skvěle šlapající feel-good zábava, která možná neobnoví vaši důvěru v lidstvo, ale s vysokou pravděpodobností po naběhnutí závěrečných titulků začnete znovu věřit v režisérské schopnosti Ridleyho Scotta. 80% (05.10.2015)

Pohodovka pro dobrou náladu. Damon je MacGyver na Marsu, ale divák je živen nejen jeho důvtipem a fištrónem, ale i trefnými hláškami. Sympaťák Watney paradoxně nejvíce připomíná civilního Damona (aspoň když si střílí z Kimmela), casting na jedničku. Dokazuje to i Sean Bean - znovu na Elrondově radě. Trikově zvládnuté s bravůrou Ridleymu vlastní. Lodní pocta Vesmírné Odyssee stylová. Zatím nejpovedenější Marsovské sci-fi. P.S: Kniha byla o trochu lepší. (05.10.2015)

Ve 2001: A Space Odyssey a Interstellar jsem se dotkl hvězd a proplouval v čase, ve Vetřelci mě pronásledoval slizký xenomorf ve vražedném úmyslu s nulovou šanci na přežití, v The Martian se neprobouzí po desítkách let Ripleyová ve stázové komoře, ale přichází Astronaut Mark Watney a já se dotkl rudého písku na Marse a stále mě dusí atmosféra Vesmíru. Scottova geniální atmosféra, technická práce od 1982 se stává v dnešním Hollywoodu nádechem k návratu ke starším klasikám. Matt Damon žije v kůži Marka Watneye. Fascinuje mě Vesmír a jeho nekonečnost, cesta v něm, myšlenky času a prostoru. The Martian je další vysněný snímek od 2001: A Space Odyssey a Interstellar. ____ V roce 2017 jsem v očekávání. (06.08.2016)