Kamera:
Stéphane FontaineHudba:
Ludovico EinaudiHrajú:
Omar Sy, Charlotte Gainsbourg, Tahar Rahim, Izïa Higelin, Issaka Sawadogo, Hélène Vincent, Christiane Millet, Jacqueline Jehanneuf, Liya Kebede (viac)Obsahy(2)
Samba se do Francie přistěhoval před deseti lety ze Senegalu. Pracuje načerno v různých zaměstnáních a doufá, že brzy dostane povolení k trvalému pobytu. Jeho neradostná rutina se změní, když potká Alice – manažerku, která trpí syndromem vyhoření a dobrovolnickou prací se snaží dát svůj život zpátky dohromady. Brzy mezi nimi vznikne křehké pouto. Jejich vztah se však nesetkává s pochopením okolí: Sambův strýc synovce varuje, že jej žena opustí, jakmile bude psychicky zase v pořádku, a Aliciiny kolegyně jí zase vyčítají, že si od klienta neudržela profesionální odstup. (AČFK)
(viac)Videá (4)
Recenzie (137)
Tři předchozí setkání s tvorbou autorské dvojice Nakacheho a Toledana dopadla na výbornou, proto jsem zariskoval a vybral si z jejich dílny snímek, o kterém jsem už dopředu věděl, že mi úplně nesedne. Gainsbourgová mi nebyla sympatická nikdy. Od jejího angažmá ve snobárnách Larse von Triera postoupila ještě o level níž a její přítomnost na plátně je mi vyloženě na obtíž. Nesdílím ani přesvědčení režisérské dvojky, že problémy obyvatel třetího světa vyřešíme jejich přesídlením do Evropy. Současná Francie může být přitažlivá pro pragmatického turistu, který volí ideální poměr mezi cenou a sumou zážitků. Může si totiž ušetřit cestování do Alžírska, Libanonu, Senegalu a řady dalších destinací. Pestré multikulturní prostředí ovšem přináší spoustu bolestných kulturních a politických střetů, které mohou snadno přerůst v něco mnohem horšího. Už jen uživit bobtnající a stále naštvanější bezpečnostní aparát čelící stále se rozrůstající a bezohlednější skupině islámských radikálů v době, kdy se francouzská ekonomika stává nekonkurenceschopnou a země zřetelně upadá, je neřešitelný rébus. Žádné znepokojivé otázky ani komplexnější pohled na fenomén přistěhovalectví ve filmu nenajdete. Co je ale horší a vede k překvapivému zklamání, je vypravěčská tuctovost a absence vztahové chemie mezi Omarem Sy a Gainsbourgovou. Tomuhle kousku zoufale chybí spontánnost, jiskřivost, originalita a svěžest. Je to předvídatelné a komediálně impotentní. Hlavní problém není v obsazení ani společenském vyznění, ale v mizerné zábavnosti. I ty dvě hvězdičky jsou chatrné. Celkový dojem: 35 %. ()
Francouzskou schopnost jemně zabudovat do svých zábavných filmů vážné sociální téma asi nikdy nepřestanu obdivovat. I tady příběh není typická hihňárna, ale je ti při jeho sledování příjemně, máš úsměv na rtu, ale pak přijde scéna, která připomene, že život umí dávat i facky a pak ten mráček zase odpluje a je fajn, ale jen to dý doby než se zase zatáhne. Je to hrozně šikovně odvyprávěný, filmařský cit je znát v každým záběru a pokud jde o herce, tak ty jsou super úplně všichni, ale Charlotte mě tady byla hrozně sympatická, takový pohodový trdýlko se srdcem na správným místě. Tímto bych chtěl poděkovat uživatelce Aurorka85 a uživateli Claudel, za mimořádně spontální přesun z hospody v Dejvicích na Febiofest na Smíchově, kde každá minut měla svou roli a Aurorce85 ještě spešl díky za výběr filmu a pozvánku navrch. Takhle neplánovaný nálet na kino jsem ještě nikdy neuskutečnil. ()
Tak většinu stopáže to bylo sice milé a vtipné, ovšem nudná a hluchá místa se tam rozhodně také našla. Nejvíc mi ovšem vadilo, že to nemělo absolutně propracovaný příběh (ani netuším, co vlastně byla zápletka). Závěr také nedostačující. Je to poměrně škoda, protože postavy byly fajn a měly potenciál. PS. Nedotknutelným to samozřejmě nesahá ani po kotníky. ()
Olivier Nakache & Eric Toledano so svojim divácky veľmi úspešným filmom Intouchables sa dostali do širšieho povedomia filmovej verejnosti. Laťka bola postavená vysoko, a tak mal Samba čo robiť, aby zaujal. Téma "prisťahovalci" je teraz v kurze a Európou sa priamo úmerne šíri vlna xenofóbie a rasizmu. Ale väčšina prisťahovalcov je v podstate rovnakých ako hlavné postavy v tomto filme - proste odišli zo svojich krajín kvôli vojnám a chudobe, aby v Európe našli lepší život. Nehovorím, že všetci sú takí ako Samba a Walid (alias Wilson), ale väčšina žije presne podobným spôsobom - v ilegalite a v snahe o slušný život s finančným zabezpečením (s ktorým sa delia so svojimi rodinami, ktoré zostali v domovine). Z tohto pohľadu sa mi film teda naozaj veľmi páčil, rovnako aj tá snaha dobrovoľníckej organizácie, v ktorej pracovali Alice a Manu. Trierova obľúbenkyňa Charlotte Gainsbourg sa tentokrát predviedla aj v inšom svetle, hoci aj tu stvárnila dosť deprimovanú postavu. Zápletka miestami trochu stagnovala a ocitala sa v zbytočnom romantickom závane, ale čo už - aj tak sa mi to veľmi páčilo. Najmä tým ako tu boli vykreslené problémy prisťahovalcov aj z ich pohľadu. ()
Ale jo, nebyl jsem z toho sice tak mimo jako z Intouchables, ale pořád se jedná o velmi slušný počin. Tvůrci se mi svým humorem povětšinou trefovali do vkusu (a to je u mě co říct, obzvláště když jde o film) a dvě hodinky ve společnosti elegantní múzy Charlotte Gainsbourg a zdatně sekundujícího smíška Omara Sy utekly velmi příjemně. 80% ()
Galéria (38)
Zaujímavosti (4)
- Film měl nesoutěžní premiéru na filmovém festivalu v Torontu v září 2014. (Terva)
- Po filmech Ces jours heureux (2002), Nos jours heureux (2006) a Nedotknutelní (2011) se jedná o 4. spolupráci Omara Sy s dvojicí režisérů Oliviera Nakache a Erica Toledana. (Terva)
- Filmovanie snímky trvalo od 20. októbra 2013 do januára 2014. (MikaelSVK)
Reklama