John Oliver: Co týden dal a vzal

Nevím o jiném pořadu tohoto typu z produkce zahraniční televize, který by se nabízel s českými titulky tuzemského divákovi. Není to klasická talk show, spíš stand up, který má několik rovin. Na vážno John Oliver rozebírá některé z ožehavých témat americké současnosti. Vtipně glosuje události uplynulých dní v USA i ve světě. A mezi bloky baví vybranými ukázkami jiných televizních komentátorů. Hodně výživné a zábavné zpravodajství s vlastním názorem. (20.02.2021)

John (alias prof. Duncan z Community) je průvodce současného nejlepšího talk-show programu. I když, ona to ani není talk-show. Teda, je ... No takhle, John mluví a je to skvělá show, to bez debaty. Ale to množství výzkumu, dat, vtipů a fakt, která během té půlhodinky zazní si nálepku talk-show nezaslouží. Já bych LWTWJO klidně nazvala investigativní žurnalistikou, ovšem v jedné epizodě se proti tomu ohraničil, tak takto také ne. No nic, vždyť to ani škatulku nepotřebuje. Stačí napsat, že vás John během půl hodinky provede minimálně jedním tématem pěkně do hloubky a vy se nejenom dozvíte spoustu nových informací (většinou teda o US a jejich problémech, ovšem sem tam se objeví i mezinárodní téma, třeba volby ve Francii nebo situace ve Venuzele) a narážek na Trumpu (teda na Drumpfa, sorry, já už mu jinak ani neříkám), ale navíc se pobavíte spoustou vtipů a grafik, které jiná show nemá. John je navíc jednoznačně moderní liberál, navíc dost progresivní, a s 99% jeho názorů a pohledů na svět souhlasím, což dělá show o to stravitelnější. (150%) (20.11.2019)

Oliverovo liberální myšlení umožňuje vtipným způsobem tepat všelijaké neduhy ve společnosti. Jeho monology prostřihané příhodným materiálem jsou precizním (zároveň chytrým) komediálním produktem. Někdy to vidí moc idealisticky a přehání to. Jeho aktivistická pozice je užitečná, ale zároveň to má své limity. 82%. (18.08.2014)

Když jsem si poprvé před rokem pustil Last Week Tonight, tak jsem to udělal jen proto, abych se přesvědčil, že se John Oliver zahrabal v nějaké rádoby vtipné šaškárně, kde si může i zafakovat protože jde přeci na HBO. No sešel se rok s rokem a já si drbu hlavu. Prvních pár dílů bylo rozjezdových (a nebo jsem jen nebyl připraven), ale kvalita rostla strmě. Skončilo to tak, že ke konci první série jsem netrpělivě čekal v pondělí ráno na každý díl. Nejvíce se mi zamlouvá, že si John Oliver vybere jedno téma a tomu dá co proto. Člověk většinou jen souhlasně přikyvuje. Samozřejmě, nějaké slabší momenty se najdou. Občas něco přežene až do bodu, kdy to přestává být vtipné, ale je toho minimum. V době, kdy Jon Stewart chvílemi působí, že si v Daily Show už jen vyřizuje účty s republikány a Foxem (už to začíná být únavné) a Steven Colbert šel o dům dál, tak se John Oliver stává králem tohoto formátu. Nevěřím, že mu to vydrží věčně, ale pár dobrých let by nebylo k zahození. PS: Minimálně 25% Oliverových plusových bodů se dá připočíst na vrub jeho akcentu :-) (09.02.2015)

Já... já to nechápu. Nestává se mi to tak často, proto se divím. Jakto, sakra?! (ouvej, zapomněl jsem se podívat do POMOva slovníčku naučného, zda to není moc ošklivý termit) ... Především díky počáteční zvědavosti se mi podařilo dokoukat několik epizod téhle zoufale nevtipné šaškárny, a z každé jsem se cítil jen o fous míň vyčerpán, než z rozdováděného Mareše obmotaného stylovým kašmírem, co se na Primě urputně snaží parodovat Jimmyho Fallona. John Oliver mi přijde zhruba stejně zábavný, jako jeho gastro-jmenovec při míchání Casear salátu, a i přes veškerou minimální snahu se mi nedaří přijít na to, proč ostatním ne. Chápu, že s nerdovskými brýlemi je ten obšlehlý model "satirických" TV zpráv, co už asi 150 let běží pravidelně v SNL, o něco schůdnější i pro středoproudé masy, které do sebe s radostí nechají násilně natlačit veškerý zaručeně "osvětový" blaf, pokud se při tom zvyšuje hlas, mává rukama a bujaře pleská do kolen z publika, ale tohle prostě není vtipný, zatraceně (ha, snad nekonfliktní ekvivalent). Ne a ne a NE! 2* (30.10.2015)