Za hranicí ticha
Jenseits der Stille
Beyond Silence
Réžia:
Caroline LinkKamera:
Gernot RollHudba:
Niki ReiserHrajú:
Sylvie Testud, Tatjana Trieb, Howie Seago, Emmanuelle Laborit, Sibylle Canonica, Hansa Czypionka, Stephan Kampwirth, Matthias Habich, Doris Schade (viac)Obsahy(2)
Dilema mladé dívky mezi vlastním životem a péčí o hluché rodiče v rodinném dramatu. Celý život žila Lara (Sylvie Testud) se svými hluchými rodiči. Pomáhala jim vyřizovat telefonáty a domlouvat se s lidmi, kteří neznali znakovou řeč. Ale i Lara by konečně chtěla žít podle svého, věnovat se hudbě, mít své známé a chodit s nimi na večeři. Je načase se rozhodnout, jak dál… (HBO Europe)
(viac)Recenzie (29)
Film je príbehom mladého dievčaťa, ktoré je zázračné hudobné dieťa, ale jej rodičia si jej talent vôbec nevážia, pretože sú nepočujúci.Film prináša svoj príbeh s jemným nádychom, vyhýba sa extrémom a zároveň si zachováva skutočný zmysel pre legitímnosť. Až na pár drobných nedostatkov je film technicky a výtvarne dobre urobený. 7/10 ()
"Člověk musí být se svými sny opatrný, většina se nikdy nesplní". Ano, velmi citlivý film o dětských emocích, o skrytých touhách, přáních a snech. Ale také o smutném nepochopení mezi hluchoněmými rodiči a dcerou Larou. Tady bych chtěla vyzdvihnout naprosto vynikající vykony obou hereček, jak Tatjany Trieb, tak Sylvie Testud. Cesta k vzájemnému znovunalezení je někdy dlouhá a mnohdy protkaná bolestnými zkušenostmi. Byl to můj první film s Carolinou Link a už teď se těším na její další filmy, které musím po tomto skvělém zážitku určitě vidět. ()
Jak prosté, vše co nese život. Bezpochyby příběhy o dětství, dospívání a lásce jsou nejkrásnější dramata. Možná právě proto, že jsou vždycky něčím výjimečná. A když má člověk s kým poznat svou cenu a své místo v životě, existence je hned o to veselejší. Když tak nad tím přemýšlím, tak mohu jen říci, opravdu dojemný film. ()
U tohto filmu nesetřme superlativy, opravdu skvělý film, jakých by mělo být více, mnohem více. Nikdy bych něvěřil, že mě tak zaujme příběh hluchoněmých rodičů a jejich zdravé dcery, která si nejde cestu k hudbě. Bez žádného patosu se vcítíte do problémů hluchoněmých a opravdu pochopíte...není co dodat, ten pocit musíte zažít. ()
Hlavní kámen úrazu vidím v nesnesitelné stopáži. Bylo to nesnesitelně dlouhé. Moc nerozumím tomu, proč film, kde se drtivou většinu stopáže pouze máchá rukama, potřebuje mít skoro dvě hodiny. Dále mě velice iritovala starší verze hlavní hrdinky. (Mladá verze byla snesitelná, a dokonce i film měl v tom momentu jakési grády.) Trpěl jsem při každém záběru na ni. A nevadila mi pouze herečka, která ji ztvárňovala, iritovala mě i ta postava, kterou měla ztvárňovat. Více než ona mi vadila snad už jen její zvrhlá teta, se kterou se hlavní hrdinka koupala nahá! A můj pomyslný hrnec snesitelné perverznosti přetekl v okamžiku, kdy se hlavní hrdinka vyspala s asi o 30 let starším prasákem. Na to jsem neměl žaludek a odskočil jsem si s pískem, přičemž jsem během návštěvy toalety málem vyprázdnil kromě močového měchýře i obsah žaludku. Krajně nereálná mi přišla i ta zápletka s maminkou, která se nebyla schopná naučit na kole. Vzhledem k tomu, jakou dobu na kole strávila, tak by bezesporu trhla rekord v neschopnosti ovládat tento nemotorový dopravní prostředek. Proč bylo všechno tak špatné mi došlo až v závěru. Zádrhel byl v kolonce "režie". Další z filmů od ženy, které jsou zpravidla pro ženy. Omlouvám se tedy všem fanouškům filmu za své pohlaví a hodnocení. Pár dobrých momentů se ve filmu najde (třeba rodinná večeře), ale stopáží mě provázel především pocit totální nudy a postavení úplně mimo děj. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. ()
Reklama