Smích racků

Ha! Dramatokomedie s využitím prvků severské mytologie (jo, Zmiu má naprostou pravdu a vystihl to, vlastně to popsal výborně celé), u kterých by se sice mému zvrácenému já líbilo, aby byli více doslovné a ne jen bonusem navíc, ale to je fuk. Škoda, že se občas objeví trošku nelogičností, nebo spíš nevychytaných děr ve scénáři a jeho celkové nedoladění (proč Agga pořád chodí za svou sestřenicí, je u ní, ačkoli ji nevěří?), taky by mu pomohla nějaká nosnější mužská postava, jsou tam jenom dvě, z toho jedna vypadá jako postava námořníka z Tintina (a jelikož je to námořník také, očekávám, že se jedná o skrytou fúzi s Tintinovým universem, buhehahe). Samo o sobě je všechno velmi dobré (hlavně obě hlavní představitelky), ale chybí tomu možná větší rafinovanost, možná větší tah na branku (ať už to znamená cokoli ☺). Velmi fajn film, s výbornou hudbou, herci a s absencí plastových vidliček. Jelikož nejsem žena, možná to neocením tak, jak je potřeba, za mě celkem solidní čtyři * (04.05.2013)

Ženy v hlavní roli. Ve filmu, kde vám neustále odvádí pozornost od děje naprosto úžasný jazyk. Ženy žijící ve špatných podmínkách, které se "jen" snaží urvat to nejlepší na trhu. Otázka zní- zajistí jim to spokojený život? Budou už pak klidné /dají už konečně pokoj/? Hlavní "potvora" Freya vskutku nechce tak moc, navíc její sociální cítění je mnohem silnější než u naškrobených paniček z charity + má můj obdiv za to, že v přítomnosti tchyně je schopná označit ji za "čarodějnici", a nejen to... Freyino počínání sleduje její příbuzná, zvídavá Agga, která jí sice absolutně nedůvěřuje již od prvního okamžiku, ale nemůže si pomoct, je jí všude v patách. Pokud se někdo pozastavuje nad malým zastoupením mužů.. jak bych to napsala šetrně, abych taky nebyla označena za furii ala furioso... Nejsou tady zas až tak důležití, figurují zde spíš jako nástroje, nebo někdy spíš jako zvířátka (napsala jsem to jemně, že jo?) Celkově na mě Mávahlátur působí velmi pozitivně, což je asi divné, ale nemůžu si pomoct, závěrečné "odrovnání" a hudba mi nedovolí dát jinak než za 5*. (11.05.2013)

Opravdu svým způsobem originální mix komedie a dramatu, který ovšem nemusí každému sednout. Provokativní a záhadná Freya, kterou muži milují a ženy nenávidí s jejím povětšinou ženským příbuzenstvem, skládajícím se ze zvláštních postaviček různých charakterů, včetně nejmladší Aggy, která má oči a uši všude a sleduje vše, co se odvíjí kolem postavy Freyy. Některé momenty byly bezvadně zahrané, například v jedné scéně se napětí mezi Freyeou a tchyní dalo doslova krájet. To všechno plus skvělý soundtrack navozující poválečnou atmosféru činí tenhle snímek velmi příjemným a rozhodně zajímavým. Hodně osvětlující komentář má zmiu. 75% (17.03.2013)

Dlouho jsem se na tenhle příběh připravoval. Když jsem se ale na něj nakonec pustil, zpozoroval jsem, že ve filmu je až moc dám, paních a dokonce i holek. Víc, než je zdrávo. Fakt si toho nejde nevšimnout. Pak jsem viděl první scénu s chlapem a bylo mi to jasný. Tady se rozjel feminismus jako svině. Chlap je totiž bouřlivák každým coulem, kořala a ještě k tomu budižkničema. Skoro by mě zajímalo, jak se k téhle myšlence staví režisér Ágúst Guđmundsson. Přeci jen bych po shlédnutí čekal, že tenhle film točila spíš ženská. Jinak očekávejte poctivou atmosféru 50. let a fakt, že za těch 60 let se toho na Islandu moc nezměnilo. (18.10.2014)

Po dlouhé době shánění jsem se k tomuto filmu konečně dostala. A můžu říct, že překonal mé očekávání. Jek je, dá se říct, typicky severské, nejedná se zde o čisté drama, ani komedii, i když to má prvky obou, poskládané v pěkné harmonii (že by tak jako v životě?) Děj není nijak složitý, ale o to více se může člověk soustředit na skutečné motivy jednání postav, zejména té hlavní, které mají své kořeny většinou v minulosti. Nikdy se nic neděje prostě "jen tak", vše má své opodstatnění a to, co může zpočátku vypadat jako bezohlednost a chůze přes mrtvoly za svým cílem, je vlastně zoufalá snaha o vymanění se ze svých společenských poměrů a jakási pomsta za křivdy minulosti. Každý zde za své činy dostane patřičnou "odměnu", to je asi to, co mě zde hřálo na srdci nejvíce, i přes tu mrazivou islandskou krajinu :) (13.02.2010)