El fantasma de la casa roja

Něco na pomezí komedie a hororu - s tím, že ke komedii to má daleko blíž. Postavy se klasicky pitvoří, chovají se přehnaně, přepjatě, když se v posteli schovávají pod peřinu, až to připomíná grotesku. Děj se navíc dost táhne, hodně v něm zdržuj úplně zbytečná pěvecká čísla z kabaretu El Inferno (dokonce dvě, jako by jedno nestačilo!). A nevím, zda za to mohl dabing (viděl jsem film s anglickým dabingem, poradím si s ní daleko lépe než s originální španělštinou), ale postavy jsou navíc dost ukřičené a uječené. Extra hlavní hrdinka, když v závěru prchá před namaskovaným brahem, piští jako slípka - a ta scéna trvá nekonečných deset minut! Klasické, ale málokdy selhávající téma "uzavřená skupinka lidí ve strašidelném domě přes noc s vrahem" (včetně nezbytných propriet, jako jsou tajné chodby či obraz s vyříznutýma očima, takže padouch skrz něj může z úkrytu šmírovat, co se děje v místnosti) je zabito komediálním (naneštěstí zoufale nevtipným) provedením. (17.01.2015)