Tiro a segno per uccidere
Target for Killing
Réžia:
Manfred R. KöhlerKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Marcello GiombiniHrajú:
Stewart Granger, Karin Dor, Rupert Davies, Curd Jürgens, Adolfo Celi, Scilla Gabel, Klaus Kinski, Molly Peters, Slobodan Dimitrijević, Luis Induni (viac)Obsahy(1)
Sandra Perkinsová má v den svých 25. narozenin zdědit sumu 72 miliónů dolarů, kdyby ale zemřela, peníze získá její opatrovník, strýc Henry. Sandra je vystavena několika vražedným útokům, na pomoc jí ale přichází tajný agent James Vine. Po společném pátrání po původci útoků přicházejí na stopu záhadného zločinného spolku žlutých mnichů, zbývá ale zjistit, kdo za nimi stojí.
Německý režisér Manfred R. Köhler se věnoval převážně dabingu, ale v šedesátých letech natočil i několik vlastních filmů. Pro špionážní film Das geheimnis der gelben Mönche se mu podařilo získat zajímavé herecké obsazení známé z mayovek spolu s italským hercem Adolfo Celim, výsledkem byl ale jen jeden z mnoha průměrných příspěvků eurospy filmů těžících z popularity bondovek. (argenson)
(viac)Recenzie (2)
Od šedesátkových eurospy člověk nemůže mít velký očekávání, ale tohle mě celkem zklamalo. Málo sympatická, imrvére vyjukaná a permanentně upištěná femme fatale Karin Dor, kouzelná ovšem v bitce s Klausem Kinskim. Víc se mi líbila Scilla Gabel, jak v plavkách, tak v tygřím oblečku dirigující gelben Mönche se samopalama. Tenhle žánr ovšem vyžaduje fotogenické exteriéry, což se tady nekoná, páč většina děje probíhá v hotelových pokojích a klášterních sklepeních. Pár dobrých vražd nezachrání celkově slabou zábavu. A v závěru fešnému agentovi musí na pomoc přijít armáda s komickým policejním komisařem, no tak kde jsme? Ve srovnání s režisérovým předchozím filmem Agent 505 - Todesfalle Beirut hvězdné mezinárodní obsazení, ale kvalitativně o dvě třídy níž. ()
Stewart Granger se (nejspíš) vrací jako tajný agent (Geheimnis der drei Dschunken, Das (1965)), ale na rozdíl od předchozího filmu se nejedná o eurospy „německý“, ale tak nějak… „běžnější“. Místo dálnovýchodní exotiky jen zaprášený Jadran, i příběh je o něco horší a film vypadá levněji. Ale máme tady i velkou řadu výhod – přibylo humoru a přibylo akce, která vůbec není špatná. Navíc tu máme padoucha, který má na poměry žánru nevšední motivaci a k jejímu naplnění klášter s mnichy a zástupem pěkných dívek (jsou šedesátá léta…) i dalšími proprietami správného eurospy. K tomu přičtěme početný ansámbl osvědčených eurospy herců, dokonce se mihne i sestřička z Thunderballu. Ani zdaleka nejde o nějak mimořádně skvělý film, ale na poměry žánru rozhodně ujde. ()