Triedny nepriateľ

Celovečerní prvenec Roka Bičeka je vynikajícím dramatem podle skutečné události ze školního prostředí (viz jedna z mála nezavádějících anotací na MFFKV). (Ne)herci v rolích studentů jsou naprosto přirození, ale obsazení dominuje Igor Hníz...Samobor v roli učitele němčiny (hodně připomíná Ivana Trojana). Btw..slovinské školství musí být "zřejmě slušnej oddíl", protože studenti ovládají němčinu na takové úrovni, o jaké si mé gymnaziální já mohlo nechat jen zdát. (07.07.2014)

"Každý chce, aby jsme byli tolerantní vůči homosexuálům a zvířatům, ale pravdou je, že to oni jsou zkažení. Politici, rodiče, učitelé, všichni jednoduše kradou a lžou. Tak není divu, že jsme takoví, jací jsme! " S touto myšlenkou , která ve filmu zazněla, zcela jistě souhlasím, ale jinak jsem měla ze zvláštního způsobu předložení jedné velké tragédie dost ambivalentní pocity. Možná to způsobilo pár faktorů a tím jedním je fakt, že jsem sama zažila jako studentka tři sebevraždy spolužáků a nepamatuji se, že bychom v těch mladých letech reagovali byť jen minimálně tak, jako v tomto případě. A nebo moje mozkové buňky nebyly zrovna nastaveny na tenhle typ psychologického filmu. Ovšem jiná věc už byla herecká stránka věci, kde jsem kontroverzního učitele Roberta Zupana nespustila z očí, jak hrál Igor Samobor svou roli zcela bezchybně. Jeho větu, kterou tam citoval si budu zřejmě dlouho pamatovat : "Učit se, neznamená vědět. Chtít, neznamená moct." (21.01.2015)

No áno, tak to chodí, keď po slniečkovom učiteľovi s minimálnymi nárokmi príde do triedy niekto, kto to s učením a prípravou študentov do života myslí vážne. Ide tak o školskú drámu, ktorá nazerá na problém v spojitosti so samovraždou spolužiačky z oboch pohľadov, študentov i učiteľov. Nemôžem si ale pomôcť, niektorí študenti a ich niektoré reakcie na vzniknutú situáciu mi často prišli veľmi teatrálne, umelé, s cieľom čo najviac šokovať diváka a prehĺbiť dramatickú stránku veci. Chýbala však tomu prirodzenosť, hlavne čo sa týka názorových konfliktov medzi oboma stranami. Minimálne by sa tým aspoň prehĺbila emotívna stránka, ktorá bola v tomto prípade takmer nulová, výsledkom čoho bola skutočnosť, že som si k študentom nezískal skoro žiaden vzťah. Naproti tomu záverečná reč triedneho učiteľa Zupana stála za to. Jasné, prekrásnym spôsobom formulované myšlienky, zrelé a nevyvrátiteľné argumenty, ktoré nedovoľujú žiadnemu divákovi pochybovať o tom, kto mal po celý čas navrch. Pôvodne som snímok plánoval ohodnotiť tromi hviezdami, ale záverečný Zupanov monológ ma presvedčil pridať ešte hviezdu navrch. 70/100 (15.10.2015)

Naprosto dokonalé drama ze školního prostředí. Bez nějakých krvavých scén, nebo srdceryvných okamžiků. Na pozadí jedné tragédie se rozehrává konflikt mezi žáky a učitelem, který nakonec musí řešit vedení školy. Velmi autentické, s výborně udělaným koncem. V podání Igora parádní herecký výkon, což lze určitě říct i o studentském osazenstvu, jehož znalost němčiny byla pro mě až ohromující. Jen jsem musel chtě, nechtě s nostalgií zavzpomínal na některé naše učitele. Jak jsme je neměli rádi a jak jsme byli tak naivní a hloupí. Ale na to si musí přijít každý sám. (28.03.2015)

Dechberoucí drásavá schýza z jedné třídy, přehnaně pedantského učitele, děsivé události a omezeně chladnokrevných reakcí studentů, pro jejich věk však tak pochopitelných... Se sebevraždou jedné studentky se každý - studenti, učitelé, ředitelka i rodiče - vypořádávají po svém, neexistuje však správná reakce, dochází tedy k hrozivým konfrontacím a vyhroceným situacím... Všude plno strachu, hysterie, obviňování...Thomase Manna, rvaček a breku. Příběh, jež se na střední škole režiséra odehrál i ve skutečnosti, posloužil nejen jako výborná terapie a možnost nadhledu nad situací pro originální aktéry, ale jako příležitost k mnohým životním otázkám pro diváky. (07.07.2014)