Amores perros

Ińárritu je borec. Tenhle film je přímým opakem toho, co jsme zvyklí vídat v latinskoamerických novelách. V Esmeraldách atd. jsem svědky neuvěřitelně podprůměrných výkonů, ubohých dějů a černobílých postav. Člověk by si pomyslel, že tam ani nemají filmové školy, když jejich nejvíce viditelný produkt je tak žalostný. Sice je to jako srovnávat Trošku s Kubrickem, ale stejně si to neodpustím. Amores perros díky třem odlišným příběhů umě sestříhaných do filmečku utíká fofrem a člověk se ani nenaděje a už je konec. K tomu se člověk kochá silně nadprůměrnými hereckými výkony, poutavou kamerou a strhující story. Bravo. (14.02.2005)

Mexičani mají fakt krutý filmy. Hned od začátku už mě to chytlo a ne že by jsme začali v klidu, ale už mi naskočilo srdce a říkám si: "Panebože, takový tempo." octavio y susana: Zatraceně, tolik psů od krve a hned psí souboj. Alejandro jde na to pěkně z vrchu, ale to se střídá s scénkama s rodinou pohodou a občas se tam připlete bezdomovec s kupou psů. Najednou se, ale tyhle dvě scénky spojí. Překvapila mě scénka, jak si El Chivo (zmíněný bezdomovec) vydělává peníze, tím jeho zabíjením. Výborný záběr na smažící se krev. El Chivo je dobře udělanej, špína za nechtama, mastný vlasy, prostě klasický vandrák, který ale své bydliště má. Rameno je pěknej sviňák a Octavio to ví a tak udělá vše co se dá. A od tá chvíle se mi to začalo líbit ještě víc viz. scénka v samoobsluze. A líbí se mi ta hudba. Šokovala mě, když si to Octavio rozdával s švagrovou a do toho padali scénky, jak mlátí jeho bratra. Úvodní scéna navazuje na závěrečnou. daniel y valeria Klasická love-story. El Chivo mi teď připomíná židovského mafiána. V každé povídce se vše motá kolem psa, kterého Chivo zachrání. Dříve nebo později se museli pohádat a taky se to stalo, ale nečekal jsem, že to bude tak drastický. Je to trošku nudná pvídka, ale ne špatná. El Chivo y maru Už od začátku jsem byl zvědavej, kdo je ta maru. Dozvíme se více o El Chivo. A teď je to spíše humornější povídka. Takže tu máme skoro všechny žánry. Dá se říct, že je boháčem a přesto žije prostým životem. A tady je taky fajn hudba. Vrátíme se k počáteční nehodě. Po které se dostaneme zase k Ramenovi. Pes v každé povídce zničí vztah mezi těmi co se mají opravdu rádi. Alejandro je asi moc nemá rád. Je tam scéna kdy El Chivo čeká před Blockbuster video, kdo kupuje ten časopis se zasměje. Rozhovory mezi Chivou a Luisem Mirandou Solaresem, patří mezi ty nejlepší co jsem viděl za poslední týden. Když si El Chivo dělá osobní higienu a upraví se, vypadá jak novej člověk a taky se jako nový člověk bude chovat. Alejandro González Iñárritu musí být štastný šlověk, když všechny jeho filmy jsou světově uznávané a výborně hodnocené. Těším se na další jeho snímky a přeju mu plno takových filmů. (10.03.2004)

Na prvotinu určitě velmi dobré. Mívám problémy z absence kladných postav. Nejinak tomu bylo i u tohoto filmu. Nejen, že nemá postavy kladné, on nedisponuje ani postavami sympatickými. Ale přesto Iñárritu dokazuje, že film je hra. A to hra zábavná nejen pro tvůrce, ale i pro diváky. Zábavná natolik, že ani nepostřehnete tu děsivou stopáž. (29.06.2011)

Nejenom kompozičně, ale i stylově a filmařsky jeden z nejlepších filmů, co jsem kdy vůbec viděl. Ani se nechce věřit, že jde o úplný filmový debut, mexický režisér Alejandro González Ińárritu tu již naplno a velice zkušeně a rutinérsky nastínil divákovi svého filmařského génia, když do plného světla ho poté o 3 léta později postavil již v Hollywoodu na režijní stoličce zatím svého vrcholného filmu 21 gramů. Amores perros je v té době (asi hlavně díky megaúspěchu Tarantinovského Pulp Fiction) velmi módním filmem povídkovým. A stejně jako v Historkách z podsvětí se všechny tři povídky vzájemně proplétají, doplňují, reflektují a posunují význam a smysl filmu samého. Velmi důležitou roli tu pak hrají psi (už z názvu odkazující ,,psí láska") - oni jsou symbolickými hlavními aktéry filmu, i když je jasné, že o lidi kolem nich jde pak především. Ať už složitý milostný trojúhelník z povídky úvodní, reprezentující sociální dno společnosti, v konfrontaci s ním pak hlavní představitelka povídky druhé, jako kontrast k prvému, a obé shrnující a oba světy (tím, co se o něm v průběhu filmu postupně dozvídáme) prostupující hrdina - nájemný zabiják - ex-profesor (se zneklidňující minulostí revolucionáře) jako nejzajímavější i nejdůležitější postava z povídky poslední. Celý tento složitý konstrukt je jakousi dokonalou metaforou nepřehledné sociální situace v mexické společnosti a především odrazem jejího hlavního města, neuvěřitelné mnohamilionové megapole. Jakýsi novodobý labyrint světa a ráj srdce... (o významový řád výše se režisér pokusil zpracovat toto podobenství i ve svém třetím filmu Babel - Babylon) Ińárritovi se podařilo říci o současné mexické společnosti svým filmem více, než by se možná vešlo do několika knih. Jeho neokázalé výrazové prostředky (tónování filmu, práce s barvami, střih, hudba...) svědčí o promyšlenosti a propracovanosti celého složitého filmového povídkového konceptu a tento mnohorovinatý umělecký útvar cizelují do podoby novodobého Občana Kanea, i když ve zcela jiném a nesouvisejícím kontextu... (27.01.2007)

Prepletenec niekoľkých príbehov a osudov ľudí, kde je ústredným motívom láska, či už je to partnerská, otcovská alebo láska ku zvieratám. Kvalitu snímku trocha znižuje dejová linka s otcom, ktorý sa snaží zblížiť so svojou dcérou. Prišlo mi to veľmi povrchné a zbytočne uťahané, tiež koniec tohto príbehu akosi vyšumel do prázdna, tam kde bolo treba ubrať bolo pridané a naopak. Je to škoda, pretože príbeh o dvoch bratoch rivaloch aj o nešťastnej modelke vážne stáli za to. K tomu treba ešte prirátať aj slušnú atmosféru hlavne v spojitosti s depresívnejším prostredím a 150 minút prejde ako voda :). 80/100 Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou. (13.04.2015)