Recenzie (3)
Tanec zatracených žen je zajímavým střípkem z Bergmanovy filmografie, ale žádnou povinností pro jeho početné fanoušky. Tanec zatracených žen je více filmovým cvičením při hledání uměleckého vyjádření tápání lidské duše, než plnohodnotným dílem. Tanec zatracených žen buduje v contemporary formacích střety hledání a očekávání, ženský element má několik vrstev významu. Nina Harte, Lena Wennergren, Lisbeth Zachrisson a Helene Friberg v úchvatné sestavě od choreografky Donye Feuer navazují na psychologické rozhraní Tváří v tvář. Jde o nejvýraznější umělecký výtvor z dílny Ingmara Bergmana, proto má doprovodné vysvětlení záměru své opodstatnění. Tanec zatracených žen má hodnotu pro současný tanec a hledání pocitového výrazu rozervaného vnitřního světa. Potěšující maličkost velkého ducha. ()
Na úvod a uprostřed filmu žena (barevný film) vysvětluje záměr díla (černobíle), které je pak předvedeno. M.j. je řečeno, že toto dílo souvisí s Kouzelnou flétnou nedávno natočenou....Zajímavé pro tanečníky. ()
Tento televizní snímeček se skládá ze dvou rovin - černobílého tance (či spíše vyjádření emocí pomocí tváře a ladných pohybů těla) a barevného vysvětlujícího komentáře. Lze doporučit těm, kdo se zajímají o umělecký tanec. Ostatním to asi příliš neřekne... Televizní premiéra na TV2 dne 15. prosince 1976. ()