Moje leto v Provence

Teenageři s moderním způsobem života musí strávt celé letní prázdniny s morousovitým starým dědou žijícím postaru. Děda zpočátku akorát chlastá, zatímco vnuci tráví většinu času hledáním signálu. Ale nakonec se všichni začnou mít rádi a zažijou to nejlepší léto v jejich životě. Moc originálně to nezní a moc originální to taky není. Jedná se o takový typický současný rodinný o letním výletě přeplněný různými otřepanými situacemi, kdy si člověk pořád říka ,,tohle už jsem někde viděl.´´ Na druhou stranu já zrovna nejsem až tak náročný divák.:D Přišlo mi  to (až na pár vyloženě kýčovitých momentů) jako relativně pohodová oddychovka. Nejsem až  Je tam sice málo hezkých zvířátek,  ale neurazí, nenadchne a hned jak začnou titulky se vymaže z paměti, aniž by za sebou zanechala nějaké nežádoucí účinky. Jen jdu hledat signál, no a co? Ale asi bych se měl radši pustit z francouzských filmů tohoto století, konečně pustit tu Amélii. Kouká na mě z krabice s DVD. (24.01.2020)

Francouzi tohle prostě umí! Moje léto v Provence je nádherný příběh z krásného prostředí srovnatelný například s Dobrým ročníkem. Obrovskou devizou filmu je Jean Reno, který je prostě herec z herců nejlepší a Francouzi mají být právem hrdí na takovou osobnost, jako je právě on. Ze začátku je film spíše legrační, ale postupem času se v něm promítne série dramatických událostí, na které do té doby spíše jen poukazuje. Hlavně ale ukazuje život lidí v Provence, který je krásný, upřímný a prostý všech stresů a starostí, které trápí nás všude kolem. Netvrdím, že nemají starosti, ale líbí se mi, jak si život umí užít a sledovat je v tomto filmu je obrovským balzámem na duši, který mě dvě hodiny činil šťastným. (15.03.2017)

Takový krásně pohodový film, který vykouzlí úsměv na rtech hned v okamžiku, kdy se na scéně objeví fenomenální Jean Reno. Ten jako děda, který dostal na celé prázdniny na starost vnuky puboše + malého hluchoněmého. A všechno je tam tak hezky barevné, že to tě prostě baví. Na řadu přijde i alkohol, místní četníci "Šmoulové", kteří s sebou ani nevozí alkohol tester, Facebook, staří kámoši z mládí, motorka Triumf, brokovnice a místní dealer drog, olivovníky a třeba i smír s dcerou. Akorát nechápu, proč takové filmy dávají až v 10 večer v týdnu na ČT2. (12.08.2020)

Název ne zrovna moc vydařeného rodinného filmu slibuje léto v Provence. Jedinečná vangoghovská atmosféra plná barev slunečnic a Valensolských levandulových polí, křivolaké cestičky lemované platany, jihoevropské opuncie, kaktusy, agáve a aloe, osamělé pinie a cypřiše, exotické palmy, mimózy, eukalypty, sukulenty. Svahy Grasse poseté růžemi, jasmínem, fialkami, karafiáty, maquis provoněný bazalkou, vavřínem, estragonem, tymiánem, fenyklem, oreganem a rozmarýnem. Tak z toho všeho v tomto filmu nakonec zůstalo jen: slunce, seno a Reno. (23.01.2020)

Pohoda ve viditelné podobě. Dialogy jak z dílny Swarovski, hudba, co vás naloží do houpací sítě, hebké oko kamery klouzající po Provence jako paprsky podvečerního slunce, souměrně dokonalé herecké výkony, Hugues Aufray a jeho životní láska ze sladkého dřeva, Theo, nejroztomilejší filmové dítě, vztahy zranitelné i zraňující jako lehounké foukané sklo, olivy, kam se podíváš… ano, vážení, jsem zamilovaná. Do tohoto filmu. (23.08.2016)