Až po uši

"Já jsem normální zdravej chlap, kterej se jednou za měsíc chce ze slušnosti vyspat se svojí vlastní ženou. Co je na tom špatnýho?" Jestli si mám tipnout, tak špatná je na tom asi ta upřímnost. Tu málokterá žena ocení. Na druhou stranu musím konstatovat, že té upřímnosti tady zase tak moc není. Tady se všichni tak nějak potácejí životem, vztahově se proplétají, chovají se jako idioti a kámen tu "šuká" cihlu. Ony tedy cihličky si to taky občas rozdávají mezi sebou, což mi rozhodně nevadí, ale najít v tomto seriálu postavu, která by mi byla sympatická, tak to pro mě byl nadlidský úkol. Snad neúhledný ajťák Karel mi připadal celkem normální. Ovšem postav, které bych s chutí utopil ve Vltavě, jsem tam potkal mnoho. Nebudu je všechny jmenovat, protože to chci zakončit pozitivně - už začínám tušit, o co jde, když za mnou přijde kráska s kajakem. (25.03.2019)

Až po koule! Akorát si příště musíš sundat kalhoty, Honzo. Celou dobu jen sledujeme Pražáky, kteří exhibují na náplavce s vínem v ruce, brainstormují v reklamce samozřejmě s vínem v ruce, hrozně trpí v bytech za deset mega, neustále vyhazují jídlo do koše a občas vylijí i ten alkohol. V době doznívající recese to byl naprostý výsměch střední třídě. Hřebejk tak může být rád za Čermákovo charisma a kůzlata Čvančarové. Kolesárové se zase podařilo ztvárnit sympatickou lesbu. První série díky nim nabízí několik slibných momentů. Naprosto ujetá titulní píseň zase stylově navozuje náladu pražské kavárny. Není tedy překvapením, že videoklip natočili v kavárně a nechybí ani žid s vínem v ruce. Druhá série chce být hrozně jiná a zábavnější, ale ve finále jsou všichni ještě otravnější. Nové postavy jsou úplně zbytečné, celé to stagnuje a ke konci dokonce připosraně zařadí zpátečku. Taková lépe natočená Ordinace v Ulici. S1: 50% S2: 40% (24.02.2019)

Další televizní soap opera o vztazích, která se od všech těch nováckých a primáckých nekonečných seriálů nijak zvlášť neliší, krom o něco lépe zvládnuté dramaturgie. První epizody jsou naprosto o ničem, po poznání ústředních postav a dějových zápletek začínám kamarádit s rychloposuvem u linie s Geislerkou (30%), zívat na plnou hubu většinu času s Polívkovou (jejíž postava mi tu pila bez drákulovské grácie téměř celou stopáž krev, 50%), a onanovat nad lesbickou story s oplácanou, ale i tak neskutečně sexy Čvančarovou (70% za erotiku, 60% za zbytek). Nejzábavnější díl - e11 (ten jediný mě bavil téměř celou půlhodinu a na konci jsem se i zasmála), nejnudnější díl - je těžké vybrat ze zbývajících dvanácti. celkově max za pade, ale cejtím to spíš níž. (05.02.2015)

Typický Hřebejk. Jeho doménu - vykreslení postav mohl zůročit v seriálu, což musí být určitě pro takového režiséra plus. A bylo to vidět. Každá postava má svůj vlastní osud, který někdy sdílí i s dalšími postavami.Seriál je postaven na vztazích a děj jako takový moc není , jinými slovy moc se tam toho neděje (když pominu vztahovou linii) - to bych asi považoval za mínus. Herecky je to podle mě zvládnuto slušně a většina herců má svým postavám co dát. Zejména Aňa nebo Jitka Čvančarová. Člověk může s klidem na duší říct, že ho to baví a to se u českých seriálů dá říct málokdy. (14.01.2015)

Jsou dobré komentáře typu, hle zhlédl jsem dva díly a už nemusím více, neboť jsem skvělý kritik a filmu rozumím. Nebo jsem pepík z Prahy, Prahu přece znám, ta ulice je jinde než ve filmu, tady jsem přece byl a tak to není, sakra jak mohli tolik kilometrů přejít za tak krátkou dobu, sakra jak může bydlet v bytě za deset melounů? Já zas tak dobrý kritik nejsem, Prahu tak dobře neznám a tak jsem se nechal vtáhnout do skvělého a vtipného seriálu a vůbec mi nevadí, že HBO nemám. Líbí a dávám plný počet. (01.01.2015)