Päťdesiat k jednej na víťazstvo

Dát do toho srdce, věřit v zázrak... a on příjde. Miluji šťastné konce, i kdyby jen filmové, ale tenhle je navíc podle skutečné události. Jednou jsem měla možnost se projet na koni, na našem teambuilding víkendu, ale bála jsem se. Nejvíc člověk lituje toho co neudělal. Třeba ještě někdy dostanu druhou šanci. Jen ne na takovém divochovi jako byl Mine that Bird :) (24.03.2023)

Těžko říct, co všechno si tvůrci museli domýšlet a přidávat v zájmu filmové zajímavosti. Ovšem ať už to bylo cokoliv, šlo pouze o dění mimo závod samotný. Protože když jsem se podíval na youtube na záznam onoho dostihu, tak filmová verze je do puntíku přesná. A to je největší síla 50 k 1. Omáčka okolo už tak strhující není, tudíž 50 %. Oblíbená část- lehnutí do postele v motelu (04.09.2015)

Jipi jipi jou, kovboji se hecujou, tancujou a radujou, jipi jipi jou. Totální mišmaš žánrů, který bohužel nemá pozitiva žádného. Klobouky jsou důležitější, než koně, v hlavní roli nejsou hustokrutí kaubojové, ale jejich kníratá ega, sedmdesátková muzika a nesympatičtí hrdinové, o hrdinkách nemluvě. Koníci jsou fajn a tuhle sázku na malér si teda nezaslouží. (23.05.2017)

Češi mají svojí Velkou Pardubickou, tak jako američani mají své Kentucky Derby. Nevím kolik bylo natočeno filmů o dostihových závodech, ani kolik jich je špatných a kolik dobrých. Ale tohle byl můj první film na tohle téma, a byl jsem naprosto spokojenej, a to i přesto že koně mi nic neříkají. A jelikož je Kentucky už nějaký ten rok mým domovem, tak musim aspoň jednu frčku s láskou přitlačit. (06.08.2015)

Film o dostizích? Western? Komedie? Nepovedená romantika? Nepřehledná a nicneříkající směsice několika žánrů, která bohužel není promíchána, jen sestříhána do několika sekvencí. Chvílemi se na to nedá ani dívat, protože divák zjistí, že většina scén je vlastně zcela zbytečných. A ani závěr není tak napínavý, protože je zcela očekávaný. Film vhodný maximálně na slunečné nedělní odpoledne k popíjení piva. (19.06.2015)