Traja bratia

Tři bratři aneb Klusovy bradavky neumí hrát. Takhle se dostává můj dýchací systém do svěráku, takže nemůžu dýchat. Tak kdo všechno mi v tomhle počinu atakoval neurony? Hmm, spíš bych měl napsat, to bude kratší, kdo mi na nervy nelezl - snad jen Olda Kaiser. Zbytek bych vystřihl. Rádobyvtipného Svěráka st., upištěného Lábuse, trio bratrů a opravdu nezpívatelné a nehezké písničky. Důkaz, že i Svěráci mohou přijít s naprosto nekoukatelnou a protivnou pohádkou. A po výtvarné stránce definují termín "kýč". (30.12.2014)

Různé jednotlivosti a nápady jsou super, ale bohužel je na filmu strašně znát, že je to spatlanina tří pohádek dohromady. Chybí tu klasická příběhová linka, podivně se přeskakuje od jednoho k druhému, divák vidí tři happyendy a když to pak opravdu skončí, tak má pocit, že to nějak není ono. V některých pasážích také působí trochu křečovitě neustálé zpívání, i když uznávám, že většina skladeb je náležitě chytlavá. Povedla se vizuální stránka a herecké obsazení. (14.08.2014)

Omluvou pro takovou diletantskou blamáž nemůže být dle oficiálního obsahu ani to, že vše údajně pochází z péra. Konkrétně z péra Jardy Uhlíře, toho času s koulemi ve Svěráku a ve svěrací kazajce. Přesto si dovoluji tvrdit, že i podprůměrný penis kdejakého impotentního debila z ústavu, by byl schopen sesmolit duchaplnější texty a lecjaká hluchá pizda by na porouchaný xylofon vyloudila mnohem libozvučnější melodie. U takových disharmonických výtoků, přitom paradoxně o třech tónech, se může přiblble usmívat maximálně jen Vojtík Dick. Ale dosti averze, objektivita, to je oč zde běží. Přitom jsem mohl být ušetřen, zlí jazykové tvrdili, že se jedná o stupiditu nejvyššího levelu, jenže já blb jim nevěřil.Protože jsou přece zlí. Nevěřil jsem ani svému instinktu. Možná se vám zdá, že reaguji přehnaně a že jsem hysterický a melodramatický pošuk. Jenže… jenže třeba ta holubí píseň mi z hlavy jen tak nezmizí. To je zralé pro Štrasburg. O veselých multikulti odkazech, ve kterých se vlk nažere a mladá červená koza zůstane celá pro zeleného lesnického adjunkta Ahmeda, raději ani nepřemýšlet. Pokud by platilo jak na Nový rok, po celý rok, žádám eutanázii. (01.01.2016)

Jsem více ctitelkou tvorby Svěráka Zdeňka, nežli Jana, ale tady je to zřejmě poprvé, kdy jeho scénář zavrhuju. Takto si totiž představuju tvar, který měl syn otci hodit na hlavu, tak jak se to přihodilo během příprav Vratných lahví. Dále mi extrémně vadí casting, kdy i v každé jednozáběrové roli musíme mít nějaké ty populáry - příkladně sudičky v pohádce o Růžence představované Rottrovou, Bittovou a Černockou, stejně jako ty hlavní role jsou svěřené takovým celebritám Klusovského a Dykovského typu. V dalším plánu mě pak zabíjejí všechny ty Čvančarové a Míčové, kdy se nám ty herečky vůbec nesnaží hrát jinak, než ve svým dospěláckých projektech. Lábus už zřejmě dávno zapomněl, kterého je pohlaví a tak by se dalo pokračovat dále a dále... Ze širšího hlediska bych si sice dovedla představit takto rozehranou Šípkovou jako samostatnou muzikálovou pohádku a vlastně bych se s ní i potěšila, kdyby alespoň ten princ byl jiný. Způsob jakým je tu udělaná Červená Karkulka mě nechává klidnou v tom slova smyslu, že verze se Zdenou Kavkovou z roku 1920 tímto zůstává cele nepokořena. Mít tu na místo vlka Jerseyského ďábla z papundeklu fakt nepotřebuju. Navíc pohádka 12 měsíčků už svojí celovečerní podobu nedávno získala a i proto bych do toho triptychu volila jinou. Chtělo by to něco, co by více navazovalo a nebylo to spojené jen vyloženě náhodně. Těch normálních princezen či dívek (nikoli malých holčiček) máme k výběru dostatek, není tedy důvod kombinovat klasický mustr o zakleté krásce s dětskou Karkulkou a naprosto mimoňskou Maruškou, která si beztak svou pohádku odehrává sama a její příští manžel jde akorát zrovna okolo, když už je po všem. Nicméně interakce s diváky do cca osmi let funguje a to pro ospravedlnění existence takového tvaru - zdá se - postačuje. Otázkou zůstává proč identická Troškova láska k idealizovanému vesnickému baroku je v jeho filmech haněna, zatímco identicky aplikovaný nápad u Svěráka by pojednou kýčem být neměl? (29.08.2014)

Splácanina tří pohádek s podivnou propojeností, která místy docela dobře pobaví, ale některé momenty jsou tak stupidní, že i ty děti nad tím musí kroutit hlavou. První pohádka celkem fajn, ale takhle rychle odvyprávět to prostě nejde. Třetí naopak hrozně zdlouhavá, ale to bylo spíš nezajímavostí pohádky, neustálým zpěvem a tím, že už jsem prostě doufal v konec a on stále nepřicházel a nepřicházel. Druhá pohádka byla zase naprostá šílenost, ale aspoň docela zábavná. V celkovém pohledu se mi to moc nelíbilo, prostě takovýmto způsobem naňahňat tři pohádky do jedné asi nebyl dobrý nápad. I když podle některých ohlasů zřejmě byl, nechápu... 55% (03.09.2014)