Réžia:
Marcel GislerScenár:
Marcel GislerKamera:
Sophie MaintigneuxHrajú:
Sibylle Brunner, Fabian Krüger, Judith Hofmann, Sebastian Ledesma, Margot Gödrös, Anna-Katharina Müller, Catriona Guggenbühl, Daniel FreiObsahy(1)
Loren Meran je gay a jako úspěšný spisovatel ve svých čtyřiceti letech čelí vážné tvůrčí krizi. A ke všemu se musí z Berlína přestěhovat do východního Švýcarska, aby se postaral o svou starou matku Rosie. Jeho matka, která nikdy nezkazila žádnou legraci, odmítá jakoukoliv pomoc - od cizích i vlastních. Loren se v rodném městě Alstattenu cítí jako ve vězení. Není to jen matka, co musí Loren zvládat. Sám čelí krizi středního věku. Pod tlakem rodiny odhalí Loren svá dlouho skrývaná tajemství. Přes veškeré události málem přehlédne lásku, která nenápadně klepe na dveře rodného domu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (7)
Rosie, Lorenz a Sophie. Matka, syn a dcéra. Tri postavy, tri rôzne osudy. Všetky tri dokonale vykreslené a s vlastným osudom, ktoré by bez problémov dokázali fungovať aj ako samostatné príbehy. Problém vidím v ich spojení. Každému z nich totiž v rôznej miere niečo uberá či pridáva a výsledok potom pôsobí prepchatý zároveň však paradoxne aj nedopovedaný. ()
Neměla jsem potřebu odcházet z kina, ani jsem nedočkavě neočekávala konec. Ten spíš přišel sám dosti nečekaně, když jsem se závěrečnými titulky vlastně netušila, co a jak chtěl tento film říct. Spousta nevyužitých věcí ve mně zanechala jen pocit toho, že to sice bylo hezké a příjemné, ale jaksi neucelené a nedotažené do konce. ()
O čem ten film byl? O Rosie? O Lorenzovi? Prý zejména o Rosie, jak je hybatelem. Ale to vlastně vůbec není pravda. Vše se tam děje samo a úplně bez základu logiky, kterou film nastavil. Vztah mezi Lorenzem a Rosie je neviditelný. Absolutně nic neříkající "stylizované záběry" do krajiny nebo z auta. Celkově nesnesitelně nudná kamera. Chaotický ?asociační? střih. Vítězný film Mezipater. Uf. // QFF Mezipatra, Brno, 2013 ()
Moc příjemný, lehkonohý film o zdaleka ne tak jednoduchých a lehkých věcech. Má hlavu a patu, příběh je nevtíravě poutavý a životný. A vtipný. Hlavně zásluhou Sybille Brunerové v titulní roli - její Rosie je jednou z nejnezapomenutelnějších babiček filmového plátna, srší vtipem, nadhledem a párou do života, kterou by ji mohly závidět nejen její děti, ale i já sám. Zatím to nejlepší na letošních Mezipatrech.80% ()
Film, který většina z nás zhlédne se zájmem, svérázná matka, neoobyčejně obyčejní lidé, dobré herectví, milující Mario a tápající Lorenz, prostě ŽIVOT … a oceňuji též výborné zpracování ve formě reálných milostných scén, což v mnoha filmech není pravidlem (a potom je to víceméně na obtíž) … a Sibylle Brunner? Není to žádná superhvězda, ale kvalitní herečka, co měla to štěstí na rozdíl od tisíců jiných, být ve správné době na správném místě ... 88810 ()
Reklama