Polyteekkarifilmi

Budoucí inženýři z helsinské polytechniky se rozhodil v roce 1924 finančně podpořit finský olympíjský tým a vybrali na něj pomocí reklamního průvodu značnou částku pěněz. Přípravu a provedení celé události za pomoci profíků Karla Fagera a Kurta Jägera ze Suomi-Filmi nafilmovali a nalepili na něj lehce naivní story o vzniku a provedení této ideje. Vznikl tak místy roztomilý, po vzoru divadelních her na akty rozdělený film, ve kterém si hlavní hrdina poté, co se praští do hlavy v závěji, vysní, jak může být celá akce sukcesem, pokud celou věc nafilmují. Poradí mu to olympskými bohy na zem poslaní Hermés a Afrodité, která se chce zúčastnit soutěže krásy zmíněného filmového studia. Z této dějové linie pak vychází pravděpodobně jediná zajímavá zápletka, ve které se bohatý továrník, jehož milá chce celou soutěž také vyhrát, pokusí Afroditu unést a znemožnit ji se soutěže zúčastnit. Za plus bych také považoval vtipné soudobé vyobrazení bohů na Olympu/v atriu školy, do kterých jsou obsazeni profesionální herci, např. Adolf Lindfors, Kirsti Suonio (i když pokud někdo řekne Héra, nepředstavím si zrovna Kirsti Suonio). Celkově se jedná spíš o reklamu s příběhem a filmu nepomáhá, že schůzování studenstva v němém filmu nemůže fungovat. Záběry na sportovce ze začátku filmu byly k vidění již v předchozím filmu - Finlandia. Zatímco průvod byl velký úspěch, tenhle film byl nakonec takový flop, že trvalo skoro 40 let, než škola znovu zafinancovala nějaký film (Yö vai päivä, Risto Jarva a Jaakko Pakkasvirta). (19.04.2021)