Symfónia strachu

Škoda, velmi zajímavý námět, ale jen průměrně zpracovaný. Přitom s kvalitnějším scénářem a prodloužením filmu by se dalo dosáhnout mnohem napínavější atmosféry a větší propracovanosti postav. Zejména když se blíží konec filmu, je to vidět, jak scénář slábne a film ztrácí. Takže co chybí, delší stopáž, vykreslenost osob, člověk si k nim jen těžko buduje vztah a hutnější atmosféra. (04.05.2020)

Klavír. Naprosto geniální nástroj a nápad převést Telefonní budku do koncertní síně, při které bude E. Wood předvádět mistrovský výkon je vskutku brilantní. Jenomže škoda, že tvůrci nedokázali udržet kvalitu snímku a z příjemného thrilleru s napínavou komorní atmosferou se snažily vytěžit víc než bylo možné. Posledních dvacet minut dolů a zapomenu, že sem kdy viděl Colina telefonovat. (28.04.2014)

Nesporný milovník hudby Damien Chazelle si stejně jako v La La Landu vyhrál s odkazy na filmy jiných tvůrců. Jeho dialogy jsou vtipné, námět chvílemi sice malinko připomíná Sedmý terč, ale scénář má švih. Vše výborně funguje až do chvíle, kdy Tom nechá zpívat svoji ženu. Pak se najednou přesuneme do špatného akčního béčka a koukáme na jedno tupé klišé za druhým. Vše je korunováno neprůstřelným Tomem, který po pádu z mnohametrové výšky mírně kulhá. V každém případě si nyní budu raději dávat pozor na klavíristy, ovládají evidentně různá bojová umění, umí létat a jsou neprůstřelní. Damiene, Damiene, máte takové pointy zapotřebí? No nemáte. Už chápu, proč jste si to nechtěl režírovat sám. (17.09.2020)

Trailer byl hodně zajímavý a v podobné duchu se nesl i celý film. Zajímavé drama, které je doplněno klavírním doprovodem. Působivé. Co trochu zamrzí je snad závěr filmu, opravdu jsem nečekal něco takového a upřímně si myslím, že po odehrání poslední klávesy se stane něco jiného, než bylo. Ale jo, beru to. Fajn krátká podívaná, která neurazí, pobaví a potěší. Zajímavý výkon Elijaha Wooda, takhle ho opravdu neznám a poslední jeho snímky vypadají skvěle. Prvně Maniac a ted tohle... Jen tak dále. (27.02.2014)

Námět na krátkometrážní film zoufale natažený na 90 minut (úvodní titulky - 4 minuty, závěrečné, velmi pomalé titulky - 12 minut (!), dalších 20 minut trvá, než se vůbec začne něco dít). I když jsou ve filmu dobré momenty, herci jsou nevýrazní, tempo uspávací a zápletka působí spíš jako parodie. Hlavní hrdina je tak fenomenální pianista, že zvládne jednou rukou hrát složitou skladbu a druhou rukou SMSkovat. Ze stropu spadne na jeviště tělo a několik stovek diváků a muzikantů uteče ze sálu, jako kdyby hořelo. Na Telefonní budku to nemá ani náhodou. Kritici Variety se teď moc nevytáhli a jsem rád, že jsem to viděl už před Varama a uvolnil jsem si tak místo pro nějaký lepší film. _____Elijah Wood ale hraje na klavír velmi přesvědčivě, zajímalo by mě, zda je to trik. (22.06.2014)