Veľký blondín s čiernou topánkou

Velkého blondýna jsem jako dítě miloval a dodnes si ho občas z nostalgických důvodů pustím, i když už se tolik nebavím. Došel jsem totiž k šokujícímu poznání, že napoosmašedesáté už to není ono! :-) Ale přesto hodnotím vysoko,protože: a) naivní, leč upřímná hravost francouzského originálu je mi tisíckrát bližší než upachtěnost remaku s Tomem Hanksem, b) skutečnou hvězdou pro mě není ani tak instantní popleta Pierre Richard jako spíš Jean Carmetv roli jeho okulichovaného přítele Maurice, c) věřím, že jestli vůbec existuje někdo, kdo ten film ještě neviděl, napoprvé se pobaví stejně jako já kdysi. 80% (12.01.2006)

Keď som si prečítal premisu filmu o tom, že náhodne vybraného chlapíka začne sledovať tajná služba presvedčená o tom, že je to špičkový agent hneď som si začal predstavovať aké šialené situácie z toho vyplynú. A bohužiaľ som ich dostal podstatne menej ako by som čakal (a chcel). Strašne sa to drží pri zemi a je to veľmi civilné. Najviac ma tak bavil Richardov kamarát Maurice na ktorého sa to sypalo zo všetkých strán - podvádzajúca žena a mŕtvoly kam sa pozrieš. 6+/10 (27.09.2019)

Ve Velkém blondýnovi s černou botou se mi zdá, že Richard nehraje svou typickou roli citlivého nešiky a smolaře. Je sice zapleten do špionážních intrik a stává se nic netušící návnadou, ocitající se ve velkém nebezpečí, ale je to právě jeho nešikovnost, která jej chrání před újmou a dostává z nástrah - v jiných filmech je to obráceně. Naopak, jeho hyperaktivní kamarád Maurice musí být svědkem všech hrůz, které kráčí Richardovi v patách. +++++ A jen tak mezi námi, i reálie tajných služeb a sami agenti jsou přesvědčivější než v bondovkách, ačkoliv to od komedií příliš neočekáváme (i když... od bondovek asi také ne). Nehledě na to, že prostinký člověk jako náhodně zvolený jednorázový nástroj mocenské hry má víc síly než všechny megalomanské touhy ultrazáporáků. Boj podřízeného šéfa tajné služby o Richardův život je dramatem, ve kterém jde o víc než hračky a sexsymboly - o člověka. Silné ***. (02.12.2014)

Nejdříve se mi to nelíbilo vůbec. Po čase trochu. Po dalším čase hodně. Pak ale zase ne. A nyní už vůbec ne. To jsem si myslel, ale pak jsem to znovu přehodnotil a zjistil, že prostě některé gagy jsou podle mého soudu prvotřídní a především - ve filmu je často nepřehlédnutelné nedorozumění mezi lidmi, díky němuž s vzájemně považují za někoho jiného, situace se skrz t stávají dramatičtějšími, než by byli, pokud by se držely postavy Buddhova - Nedorozumění je jen následek neznalosti! A vražme si to kam chceme, a často je to trefná pravda. (08.09.2010)

Šéf pařížské tajné služby Toulouse tuší, že se jeden z jeho podřízených chystá jej zkompromitovat a nastoupit na jeho místo. A proto vymyslí geniální plán - nechá své spolupracovníky vybrat na letišti náhodně jednoho cestujícího, a předstírat, že právě tento člověk je jeho tajný agent - a tím donutit konkurenta odkrýt své karty a prozradit své kolegy. Náhodně vybraný blondýn s jednou černou botou, sympatický houslista, bude nakonec větším soustem, než si obě strany myslí... Tento film jsem viděl snad stokrát, a i po sto první se na něj dá podívat se stejnou zábavou jako napoprvé. Dokonalý mix komedie a akce, podpořený úžasným naivním kukučem Françoise Perrina (Pierre Richard), zmatky působícím Mauricem (Jean Carmet) i krásou Christiny (Mireille Darc). Ke scénáři nemám žádné větší výtky, snad jen konec mohl být o chloupek vychytanější, než že se všichni postřílejí, ale zase tam udělal skvělou práci Maurice. Prostě toto je jedna z těch francouzských komedií, díky které mají francouzské komedie své pevné místo ve filmovém světě... (13.06.2013)