Lilya 4 - ever

Reziser Lukas Moodysson natocil celkom putavy pribeh o dievcati z byvaleho ZSSR, po zruteni ktoreho sa otvorili hranice a ona ma moznost ujst odtial kamsi do Bangladesha ci ktorej tramtarie /ci pardon, ono sa to volalo USA a Svedsko/. Ono ale cosi sa poserie /sak to vzdy/ no a sny sa rozplynuli v oblakoch ...... no a dalej? Dalej ho*no, po nasom nic, po vseobecnom prehlade a la nejaka ta politika tu nestekne ani pes a budovat film na tom, ze ludia maju casto pohnute osudy? Sak tak to funguje minimalne od objavenia pisma, poslednych 5 000 rokov minimalne. No ale aby som len nekritizoval, reziser sa miestami rozumel do remesla a realie sovietske mali cosi do seba. Na priemer vydalo, ale az take vysoke hodnotenie? No ani omylom : 66 % (10.11.2015)

Další surové drama, které člověku nechává rozum stát. Když 16-ti letou Lilyu opustí její vlastní matka a odjede si se svým přítelem do USA, bezmocná a zlomená Lilya je tedy zanechána osudu bez domova, peněz a rodiny v ulicích sídliště. Nezbívá jí tedy nic jiného, než se potloukat ulicema a přespávat v opuštěných budovách. Naději na lepší život nachází až když pozná Andreje. Ten jí slíbí lepší budoucnost ve švédsku. Když ale dorazí do vysněného kapitalistického světa, přichází na to, že ji Andrej podvedl a že je ve skutečnosti zapojený do obchodu s bílým masem. No a jak to asi pokračuje dál si člověk může jen domyslet. Nevím jestli říct, zda je tento film dobrý nebo špatný, protože asi jak se to vezme. Když se na to podíváme z hlediska filmu, je to skvělý film. Když se na to podíváme z hlediska pravdivého příběhu, je to hnus. (21.07.2017)

V prvé řadě mám problém pochopit, proč film, jehož hlavní postava je Ruska, jehož děj se ze dvou třetin odehrává v Rusku a jenž je natolik odvážný, že život nemajetných v Rusku spojuje s amorální bídou, proč tento film natočili Švédové. Stál na začátku motiv natáčet o švédském obchodu s bílým masem, kritika ruských poměrů nebo jen přání prostě vyprávět jeden životní příběh? Ve výsledku je to jedno, protože ve všech třech záměrech jsou díry (první je odbytý, Moodysonova povolanost k takovémuhle angažovanému vymezování je přinejmenším sporná a na osobní příběh je tu málo osoby a příliš snahy o společenskou kritiku). Nabízí se srovnání s Rosettou; i tady ztvárnění a charakteristika postavy ustupuje popisu společenských poměrů, je tu ovšem ten podstatný rozdíl, že Lilja se aspoň snaží fungovat jako film a trochu experimentuje se stylem, není to jen prodloužená hyperrealistická verze televizních novin. Veškerou munici si ovšem Lilja vystřílí hned na začátku (působivá expozice a rozloučení s matkou, po kterém by člověk ten pokus o sebevraždu sám doporučil), pak začne Moodyson honit zmíněných příliš mnoho zajíců a podbarvovat to neskutečně naivním důrazem na náboženskou oddanost, kvůli čemuž se i závěrečný potenciálně dojímavý kontrast mezi snem a realitou mění v prachsprostý kýč. Já nevím, po mně prostě nikdo nemůže chtít, abych brečela u filmů, kde jen všichni svěsí ruce nad svým údělem a nepokouší se sebeméně mu vzepřít. (08.09.2009)

Lilja je Švédsko-Dánský film odehrávající se v Rusku v malém městě po pádu socialismu a sledujeme znepokojivý příběh 16 leté Lilje, která zažívá hotové peklo a snad nejhůře možný osud, který ženu vůbec může potkat. Jakmile Lilju opustí Matka se svým novým přítelem, její život jde střemhlav ke dnu a dostává se z horší situace do druhé a Vám jako divákovi je úzko, nepříjemně a smutno zároveň. Bezvýchodní, znepokojivý, autentický, nepříjemný a velmi smutný film ( na konci slzy tečou). Severská síla je zde hodně znát a obchod s bílým masem neumí podat nikdo tak syrově jako Seveřané. Jako velké plus vnímám i hudbu v podobě tehdejších hitů jako Rammsten či Nas ne dogonyat. 8.5/10. PS: Rybízkovi díky za Tip. (12.12.2019)

TU A TAM SPOILER: Byl to skvělý film, především po psychologické stránce. Symboliku andělských křídel jakožto nevinnosti a zároveň smrti bych filmu určitě neměla za zlé. Ne všechno musí být beze zbytku surový real - za chvíli bychom se ho beztak přejedli. Trochu mi ale vrtá hlavou ta koprodukce? Proč tam vlastně nejsou Rusi? Prostota a opatrnost snímku mi místy evokovala osvětové filmy. Distribuovali to potom v Rusku?: "Nemyslete si, děvčata, že pojedete do Dánska nebo do Švédska a že tam na vás někdo čeká. Většinou pak budete muset skočit z mostu." Nebo to promítali ve Švédsku a v Dánsku jako: "Milí spoluobčané, odtud se berou ty malé nedospělé broskvičky. Jsou to nešťastné chudé Rusky. Nechoďte po schodišti se sluchátky, abyste mohli slyšet, když buší zevnitř na dveře bytu". Dokážu si představit, že by na to chodily základní a střední školy jako na povinné promítání. Bylo by to rozhodně přijatelnější než omyl naší paňprofesorky, když nás vzala v sekundě na "film o malém chlapci, který nechtěl vyrůst," z čehož se vyklubal Plechový bubínek, což paňpofesorku jistě velmi rozrušilo. (28.07.2014)