Metallica: Through the Never

Pro mě absolutní velkolepá hudební pecka, která ve mě v kině vzbuzovala pocity vyskočit a začít rozjíždět brutální kotel a ztratit několik končetin. Každý fanoušek bude chrochtat blahem, protože film je v podstatě jen 90. minutový epicky natočený koncert a vedlejší děj zasahuje skutečně minimálně a když už tak bez přestání hudebního doprovodu, výběr songů se povedl, ocenil bych bez problémů i přídavek, nicméně ty nejznámější pecičky zahrány byly a to některé i lépe než na albíčkách( Masters of Puppets). Každopádně se nenechte zblbnout hodnocením, na film nechoďte pokud nemáte skupinu rádi, pokud čekáte nějaký smyslupný příběh, či epické 3D vychytávečky, které vás donutí lítat v kině a blinkat. Trough the Never je zkrátka záležitost čistě hudebního rázu a dá se označit jako hodně brutálně natočený kurevsky dobře zahraný koncert s vedlejší lehce přijebnutou kraťoučkou dějovou linkou, která nijak neurazí. Můj zážitek byl Imaxem silně podtržen, takže doporučuju stažený kinorip smazat, zvednout prdelku a užít si hudební a vizuální orgasmus on the BIG SCREEN. (01.10.2013)

Priemer a to len za to, ze Metallica je legenda, ako bol Legendou Lemmyho Motorhead- ten vsak zanikol jeho smrtou. Od albumu St. Anger z roku 2003 sa uz len trapia. Podla mna ziju len zo slavnej minulosti a v depresivnej pritomnosti. A to som ateista a funda metalu. Ten tiez patri do vseobecneho rozhledu. 50 % (03.01.2018)

Před dávnými časy, v naší Galaxii, žil jeden mladík, který prošel zajímavým hudebním vývojem. Přes normalizační cajdáky typu Holky z naší školky či Profesor Indigo, začal s nastupující pubertou čím dál více tíhnout k tvrdší hudbě. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let, přes tehdy populární domácí rockové či metalové skupiny (Kern, Arakain, Titanic, později třeba Törr), dospěl k proslulým zahraničním kapelám - Metallica, Sepultura, později drsné deathmetalové grupy jako např. Napalm Death, Obituary, Suffocation, Cannibal Corpse, aby následně v druhé polovině devadesátých let, okouzlen světem filmu, začal koketovat nejprve s orchestrální filmovou hudbou a poté s hudbou klasickou. Přestože je dnes po hudební stránce úplně někde jinde než před čtvrt stoletím, s lehkou nostalgií vzpomíná na dobu, kdy se škádlil s přáteli depešáky, neboť mezi metalisty a depešáky panovala svého času stejná rivalita, jako mezi fotbalovými příznivci Sparty a Slavie. Nechal si tehdy narůst dlouhé, opravdu dlouhé vlasy (až po prdel), i v největším letním parnu nosil černé kalhoty, černé tričko a černý kožený křivák, protože správný metloš by se do jiného vohozu prostě neobléknul! Trvalé následky v podobě nebezpečně řídnoucí kštice mu nyní nezbývá než přehlížet, každý si přece musel projít nějakou formou puberty. Ale přestože je onen mladík dnes mužem v nejlepších letech (čti: osmatřicetiletý stařec) a primárně poslouchá zcela jinou hudbu, nenechal si ujít možnost vrátit se o více než dvacet let nazpět v čase a vyrazil do kina na 3D film Metallica: Through the Never. A udělal moc dobře, neboť kvarteto amerických heavymetalových mágů řádilo jako zamlada! Jediné co se mu příliš nezamlouvalo, byla násilně naroubovaná dějová linka se zfetovaným Dane DeHaanem, naštěstí nezabírala víc než cca čtvrtinu stopáže. A zbytek, zbytek byl čirou ódou na metal, na Metallicu, legendu mezi legendami! Verdikt: chvilkového návratu do svého mládí rozhodně nelituje. A 3D koncert Metallicy doporučuje i Vám! (12.05.2014)

Už jen kvůli setlistu, který nemá slabého místa: Creeping Death, For Whom the Bell Tolls, Fuel, Ride the Lightning, One, The Memory Remains, Cyanide, ...And Justice for All, Master of Puppets, Battery, Nothing Else Matters, Enter Sandman, Hit the Lights, Orion...mimoto zazní kousek Whiplash a Wherever I May Roam. Zcela určitě si najde každý nějakou tu hitovku, kterou tady postrádá. Setlist poměrně i pasuje k příběhu, který ovšem osobně považuju za hodně nepodstatný, protože jediné o co tady opravdu je jen a pouze METALLICA. Demonstrovaná jako skvěle fungující těleso a hodně našlapaná mašina. (29.01.2014)

Nejdříve řeknu tohle: dá se řici, že jsem fanouškem Metallicy. Metallicu a její první 4 alba (Kill´em All, Ride The Lightning, Master of Puppets a ...And Justice for All) mám strašně rád, ale pokud se budu chtít podívat na jejich koncert a užít si ho, tento paskvil vynechám, jelikož zvuková stopa je příšerná. Nechápu, proč zvýraznili basovou linku takovým způsobem, tohle se nedá poslouchat. Za mě je to strašné zklamání. (19.01.2014)