English Vinglish

"UNCLE SAM WANTS YOU TO SPEAK ENGLISH!" - Znalost angličtiny je v Indii tou nejvyšší životní metou? Neumíš anglicky, a tak tě může manžel ponižovat a vlastní děti se k tobě mohou chovat sprostě? A všechno se jako mávnutím kouzelného proutku změní ve chvíli, kdy se ukáže, že už to umíš? Myslím, že tenhle film pro mne znamenal jenom ztrátu času. Ale ne tak docela: Dozvěděla jsem se, že Amerika je prostě úžasná, že všichni jsou tam happy a gayové jsou taky lidi, jen trošičku jiní než my. - - - Kuličky laddu nemůžou být sladší než tohle dílo. Kdyby na závěr nebylo té oslavné řeči o rodině a kdyby hlavní hrdinka podlehla svodům, nedala bych ani tu třetí hvězdičku. Takhle horko-těžko, no, máte ji mít! (05.11.2016)

Takhle nějak si představuji podařenou romanci. Netlačí se zde zbytečně na pilu, jsou zde vtipné momenty, je to herecky zajímavé a s postavami se dovede sžít a není zde jasné směřování, kdy konec vás dovede potěšit už jen tím, že je trochu jiný, než jaký by byl tradičně v amerických filmech. Krásný indický film. (16.11.2016)

Místy celkem fajn, místy jsem se ale dost nudil. Takhle komedie mě asi nenavnadila natolik, co bych vzhledem k místnímu hodnocení čekal. Ale nezoufám a můj postoj je víc, než optimistický. Je totiž teprve začátek roku a já pevně věřím, že najdu nějakou podobnou, třeba i na mé, ne zcela moc oblíbené, Bollywoodské téma. Času je ještě víc, než dost. (04.01.2018)

English Vinglish je přesně tím filmem, který ve všech ohledech vystihuje ono magické "proč milovat Bollywood". Slzy jako hrách, nefalšovaná a přesně odměřená směs dojetí, něhy, lásky, humoru, štěstí, zadostiučinění, lidské důstojnosti i odpovědi na smysl života. A pokud existují na světě jen jediné oči jako kapky kávy na mléčném nebi, které by mohly tento příběh vyprávět, pak to byly oči Srideviny. 100 let indického filmu, 70 let Amithaba Bachchana. #festivalbollywoodskehofilmu (14.10.2013)

Takové milé, velmi půvabné, pohlazení pro duši a oči. Krásná Shashi v Indii, se svojí rodinou, úspěšným manželem a dětmi, je brána tak trochu jako inventář rodiny, co funguje jako perpetuum mobile, čili jsem tu furt a makám pro všechny, to je přece normální. Miluje svoji rodinu ale cítí, že se vkrádá nespokojenost a lítost, zvlášť když dcerka tatínkův přístup zdatně odkoukala. Do toho přijde pozvání na svatbu z New Yorku od své neteře a let prvně v životě sama je křest ohněm, zvlášť když anglicky vlastně neumíte. Trapné situace ji donutí se zapsat na měsíční kurs angličtiny, kde je osazenstvo vskutku mezinárodní. A ten krásný úsměv Francouze...Jak říkám , pohlazení pro duši ...Máte oči jako dvě kávové kapky na bílé mléčné pěně... (09.02.2017)