Zmiznutie Eleanor Rigby: ONA

"Tragedies are like foreign countries, we never know how to behave towards the natives.." Silně emocionální snímek o neštěstí, samotě, tichu, útěku, zbabělosti...touze, vztahu... Postavy se ztrácejí uprostřed života, předstírají, žijí i nežijí, nacházejí se, ztrácejí, chtějí se pohnout dál, i když to nejde. Z počátečního ticha, zastření, odstupu jeden od druhého, se postavy pomalu, často zmateně a nerozvážně, přibližují, otevírají až k naprosté otevřenosti, ať jde o matku Eleanor, jejího otce, nebo naprosto dokonalou vedoucí semináře. Nedýcháte, stáváte se postavami, toužíte i nechcete být v příběhu s nimi, až vám, stejně jako jejich nejbližším, utečou daleko... Je to sladký, srdíčkový, zamilovaný, ale bez patosu, přehrávání a hollywoodských klíšé...spíš naopak...pohlcující, reálné a neskutečně silné. (12.07.2014)

Pročítám si komentáře a ženy kritizují pohled ženy, píší, že by takto nekonaly, neztotožňují se a více se jim líbí mužská verze příběhu. Muži naopak za egoistické chování označují mužskou verzi příběhu, lépe hodnotí pohled ženy. ...Provedl bych jediný závěr: režisér prostě nebyl schopen dostatečné empatie a zpopularizoval přístup male&female k tragédii ve vztahu. Za ty herecké výkony a experiment dávám tři hvězdy. (08.11.2014)

Zaprvé měla tahle polovina nevýhodu, že jsem ji viděla jako druhou, takže už to tolik nebavilo sledovat znovu všechno dokola. Zadruhé měla tato verze nevýhodu, že jsem ji viděla jako druhou bezprostředně po první, takže mne hrozně vyrušovaly takové ty rozdíly ve scénách jako: "v On měl v týhle scéně světlou košili...", zatřetí jsem přesvědčená, že On by mohl být samostatný film se vším všudy, ale Ona by se sama použít nedala, bylo by to příliš nepochopitelné a zmatečné. A hlavně mne její přístup není vůbec blízký. (07.11.2014)

Tento snímek je, jakožto romantický film, svým zpracováním velmi originální a nemá v sobě klišé, která jsou v současných romantických filmech tak běžná. Oboum filmům (On a Ona) se skvěle podařilo splnit hlavní cíl - vylíčit stejný příběh a stejné události z odlišných pohledů dvou osob. Přišlo mi, že tento díl je nejspíše lepší vidět až jako druhý (až po filmu On), protože jinak by velká část příběhu zůstala nejasná. Každopádně je nutné vidět oba díly. (08.11.2014)

Když se v jednom filmu v hlavních rolích sejdou dva z mých nejoblíbenějších herců (Jessica Chastain a James McAvoy) a ve vedlejších rolích je doplní další vynikající herci (Ciarán Hinds, William Hurt, Viola Davis, Isabelle Huppert) je zaděláno na perfektní zážitek. Tím spíše, když se jedná o tak zajímavý projekt, jako je pohled na jednu nelehkou životní etapu očima obou zúčastněných aktérů, očima dvou rozdílných pohlaví. Vzhledem k tomu, že jsem ve Světozoru viděl oba díly ihned po sobě, mám sklon komentovat to jako celek. Tak to totiž jedině dává smysl. Samostatně sice filmy také mohou stát, ale klesá tím jejich působivost. Ona o ztrátě hodně přemýšlí, jako žena to celé hůř snáší, v přehodnocení vztahu hledá východisko, kterým má být změna. Nesdílí pohled partnera a nedokáže už pokračovat v zaběhnutých kolejích. Podporu nachází pochopitelně v rodině (fantasticky napsané role i výkony Williama Hurta a Isabelle Huppert) a v realizaci svých dávných cílů. Ona je parádním představením Jessicy Chastain, film je mnohem depresivnější než On, je rovněž dramatičtější a má nespornou výhodu i v tom, že nabízí srovnání s již jednou proběhnuvšími událostmi. Ty se liší v přesně vystihnutých detailech a dokonale odráží dva podobné, ale nikoliv identické pohledy na stejnou situaci. Celé to působí nesmírně realisticky a přirozeně. Scénáristický skvost s kvalitní režií a výbornými herci, který se mi trefil do nálady ještě víc než první díl. (30.12.2014)