Nežné kura

Ženská emancipace v té podobě - zdaleka ještě ne dokonalé - jak ji známe dnes, začíná zhruba před 30-40 lety spontánním vzplanutím osmašedesátého roku. V jiné podobě ji odráží anglický seriál DEMPSEY A MAKESPEACOVÁ jak to dokládá i připojený bonusový pozdější vzpomínkový komentář Glynis Barberové. Pestrý mix spolužákovské nostalgie, jiskření vlastně protikladných profesí, skutečného těžkého případu i sarkastického nadhledu s jasnou převahou ženského prvku, ztělesněného dnes již zesnulou skvělou Annie Girardotovou, ale také neméně dobrým Philippem Noiretem, není sice zcela prost určitých vad na kráse; to však postřehneme teprve tehdy, blížíme-li se k jádru příběhu i autorského záměru. Odpověď na otázku, zda běží více o zábavu nebo naopak o převahu "velkého umění" odlehčeného chápavým úsměvem, ponechává autor, věrný jazyku své doby, na každém divákovi. Jedno je jisté: s touto komedií se nebudeme nudit ani vteřinu. (23.05.2011)

Francouzská delikatesa té nejvyšší jakosti. Girardot a Noiret jsou kouzelná dvojice s nadpozemským dabingem v našláplé krimi komedii, která je nesmrtelná. Francouzi v sedmdesátých letech točili výborné filmy, které u nás i za těžkého totáče do TV pustili. I skoro po čtyřiceti letech, je to pořád velmi koukatelné, Ráda jsem to opět viděla, kdo by mohl zapomenout na strašidelnou starou továrnu CLIPARDI a vražedná karosářská šídla s leopardem mezi šestým a sedmým obratlem. (06.06.2016)

Já nějak zaboha nemůžu té Girardotce přijít na chut'. Ne, že bych ji přímo nesnášela, ale zkrátka mě nebaví, připadá mi průměrná, to, co jinej dává najevo pouhým pohledem, ona řešila milionem gest, řečí těla. Připadá mi, že všude hraje "po italsku", což holt ráda nemám a vím, že nikdy mít ráda nebudu. Být hodná a současně "woe drsná kriminalistka"... Silně mi ten film připomněl "Leskotku", kterou nemůžu ani cítit :-D. Dobře, ono sbližování se hlavních hrdinů je milý a film jako celek vyloženě nenudí, ale stačilo mi vidět tento počin jednou, připadá mi velice přeceněnej... (25.04.2011)

Milé připomenutí dávných let. Pohodový mix klasické francouzské kriminálky se stejně klasickou francouzskou komedií a nostalgickou romantikou. Má to specifický šarm a spíš než na výrazné gagy sází na stabilizovanou úsměvnost podporovanou znamenitými dialogy. Girardotka byla jako mile hyperkativní a rázná komisařka okouzlující, navíc se skvěle doplňovala s Noiretem coby klukovsky plaše rebelantským akademikem. Přestože by film utáhli sami dva, mají navíc k ruce řadu dalších povedených postav ať už je to parta věrných Lisiných kolegů/poskoků nebo Catherine Alric, která v roli Christine dokonale mísí rafinovanou svůdnost s kouzelně pitomoučkou dětinskostí. Navíc „kuře“ potěšilo jako připomínka toho, jak výborný jsme kdysi mívali dabing. (21.02.2012)

Nenápaditá romance profesora a policistky nezdařeně zkombinovaná s nenápaditou detektivkou. Potěší leda jen jako výlet do dnes už idealizované minulosti - zpacifikované antikapitalistické protesty, bílá Paříž bez plotů okolo Eiffelovky, štíhlá kočička oddaná obtloustlým starším milencům, legrační teplý kadeřník v růžové košili, co rozdává zadarmo nové účesy, nefeministická inspektorka, co poslechne profesora, že má přijít na rande s lepším účesem. Jen by ten film nemusel být tak zběsile nudný a blbý. (30.12.2020)