Je me suis fait tout petit

Doufala jsem v umělecký film o obyčejných lidech a věřila, že Dům v Bretani byl v kariéře obvykle skvělé Vanessy jen úlet v důsledku deprese nad druhou Johnnyho mízou, no a pak jsem si to pustila a nadějím byl konec. Když se na ten film dívala poprvé, říkala jsem si, že jsem ho asi úplně nepochopila. Napodruhé jsem si říkala, že to možná herci nepochopili záměr scénáristy. Namísto třetí projekce jsem si přečetla kritiky a zjistila, že to asi nepochopil nikdo. Denis Menochet víc než lamače připomíná lamu, a navíc ve většině záběrů vypadá, jakoby měl vzápětí usnout. Vanessa Paradis není ani tak dobrá víla, jako spíš nešikovná dobroditelka (což je rozdíl, a dost zásadní). Děti jsou s (ne)postupujícím dějem čím dál otravnější a těžce vydřený polibek divák při častém koukání na hodinky lehce přehlédne. Měla to být pohádka a není to pohádka, co je to? Francouzské nic. (26.07.2013)