RuPaul's Drag Race

When you become the image of your own imagination, it’s the most powerful thing you could ever do . Asi tak nejlepší show na světě a RuPaul je král! Člověk se baví, směje, slzí, dojímá se... Je to navíc fakt lepší než jakákoliv terapie, nejen že je to děsně inspirativní, ale za těch pár sérií se fakt začnete mít víc rádi a budete hrdí na svojí jedinečnost. Odhoďte předsudky, fakt to stojí za to :') (18.06.2019)

Drag Race som si pustila, ked som hladala nejaku lahku nenarocnu zabavu. Naozaj som necakala to, co som dostala - konsku davku kreativity, talentu, originality, humoru a dokonca umenia. Velmi rychlo som pochopila, ze Drag nie je len o zenskych satach, tone mejkapu a afekte, ale ze je to tvrda drina, ktora si vyzaduje celu skalu talentov - od toho vytvarno-umeleckeho (navrhovanie a sitie kostymov, mejkap), cez pohybovo-tanecny a herecky az po ten najdolezitejsi - komedialny. Po zhliadnuti troch serii dostupnych na Netflixe sa zo mna stal skalny fanusik. Trochu mi sice vadi, ze RuPaul je samosudca, no on sam v tomto programe zvlada vsetky roly - je nielen moderatorom a porotcom, ale aj mentorom sutaziacich. Co je, mimochodm, dalsia vec ktoru na tejto show ocenujem - RuPaul sa o sutaziacich naozaj zaujima a snazi sa ich pri ich ulohach vzdy usmernit, namiesto toho aby ich v ulohe moderatora zamerne strapnoval (ako je uz, zial, v reality show zvykom) a snazil sa zamerne hrotit situacie. Drag Race je proste mily, zabavny - a pritom riadne uleteny a bizarny - program na urovni, ktory si bud zamilujete, alebo ho proste len nechapete (alebo tretia moznost je, ze ste zakomplexovany bigot, ktory nedokaze zniest pohlad na skupinku stebotajucich gayov, ktori maju asi tak stokrat viac talentu ako vy). Tato show hravo prekonava vsetky superstar/supermodelky/farmarove zeny. Inak by uz asi nebezala tak dlho. (16.05.2018)

Bavila mě šestá řada, protože měla nejsympatičtější účastníky. Jinak to u mě má ale tenhle pořad těžké, protože v něm chybí jakýkoliv konflikt. Vše je pod dokonalou kontrolou a veškeré narativy jsou řízené produkcí - v průběhu není nic, co by se mohlo odehrávat samovolně a na co by produkce musela nějak reagovat. Dokonce se tu ani nepředstírá nějaké rozhodování poroty, vše je na volbě jednoho člověka, což není ideální a po dvanácti řadách ani zajímavé. Když si to porovnám se Survivorem, ten je pro mě pořád nejzajímavější reality TV, protože se odehrává zčásti mimo kontrolu produkce - ta může například jen částečně ovlivnit vyřazování soutěžících, protože o vyloučení i vítězi rozhodují vždy sami hráči. Jakákoliv manipulace tedy musí probíhat okolo něčeho, co má v sobě náznaky autenticity. RuPaulovi se dokonale podařilo cokoliv, co by nebylo pod jeho kontrolou, izolovat od samého počátku, a v důsledku toho vypráví jen banální a nudně konzervativní hřejivé příběhy. Je to prostě po chvíli hyperkorektní nuda postrádající jakoukoliv příchuť. Jakmile opadlo ohromení, že takový pořad může existovat v rámci mainstreamu a dokonce se stát nejprominentnějším reality tv pořadem své doby, což už deset let bude, nezbývá moc dalšího. I ty tři hvězdy, primárně za povedenou šestou řadu, mi přijdou docela štědré. (27.04.2020)

Dá se říct, že snad neexistuje předsudek o gayích, který by tato talent show nepotvrzovala, ale kupodivu mi to nevadí. Možná proto, že hned zkraje zahnali moje obavy, že půjde jen o převlékání za ženskou. Hádavost a pomlouvačnost hraběnek je často otravná, ale díky tomu, že je vybírají mj. kvůli výřečnosti a smyslu pro humor, se u toho taky často zasměju. Je to znát i na výzvách, které jsou na tom postavené - malé (rýpání/reading) i velké (grilování/roast). Hláškuje porota i hostující porotci, z nichž někteří mě překvapili i tím, že přijali pozvání už v době, kdy to ještě takový fenomén nebyl (třeba Henry Rollins, Jackie Collinsová nebo Pamela Andersonová). Ze stálých mě trefnými poznámkami překvapila hlavně Visageová, kterou jsem podle memů měl jen za silikonovou čůzu, co se k tomu přifařila bůhví jak. Naopak mi ale v posledních řadách začíná vadit Ts Madison, protože mi ani na nepravidelné porotcování nepřijde zas tak přínosná nebo vtipná. Porotci zároveň hraběnkám správně opakují, že aby si je diváci zamilovali, musí odložit brnění (rýpavosti) a ukázat i zranitelnou stránku. O dojemné a lidsky silné momenty není v show nouze a každou řadu je tam aspoň jeden, který mě opravdu chytne za srdce. A vůbec nemusí jít o předpokládatelné zkušenosti se šikanou nebo odmítáním společností, ale i problémy ve vztazích nebo pochybnosti o sobě samém či o svých schopnostech. Třeba ikonická výzva Snatch Game dokazuje, kolik schopností je potřeba - musí nejen trefit vzhled a mluvu (hlas je těžší) vybrané celebrity, ale i její myšlení a navrch odpovídat pohotově a vtipně. Ne každé hraběnce se povede, ale dost v ní zazářilo. Možná je to jeden z důvodů, proč se mi naopak moc nelíbí parodie filmů a seriálů - scénáře dostávají od štábu. Z podobného důvodu se mi moc nelíbí ani "ruzikály", v nichž se navíc moc dobře neposlouchají často škrcené, nikoli jen výše položené hlasy. Později sice hraběnky zaúkolovali, aby si samy napsaly sloky, ale pak je zase problém, že průměrnej je i hudební podklad. Asi není náhoda, že jediný "ruzikál", který se mi zatím líbil, byl Madonnin (neautorizovaný), kde se i skladatel inspiroval jejími hity. Nicméně s RuPaul jako samosoudkyní vlastní soutěže problém nemám - i v případě, že poslala domů hraběnku, která byla v "playbackové bitvě" o něco lepší, bylo zřejmé, že přihlédla k jejímu celkovému výkonu. I když někdy naopak neodpustila zaškobrtnutí před cílovou páskou. ("Hraběnky" mám od titulkáře Vykopni a podle mě je to trefnější překlad "queens" než "královničky", protože i v rejpavosti zachovává důstojnost. Byť to titulkářovým úmyslem asi nebylo. Doslovné "královny" je zase matoucí. Nemluvě o tom, že "královna může být jen jedna".) // 80% (za série 1 až 4, 8 až 16) (03.04.2021)

První dojem: Ewww. Extravagantní gayové, co se navíc převlékají za ženské. A některým by nepomohla ani plachta od auta. Nicméně... když je člověk doma se zápalem plic, sleduje cokoliv. A rozhodně není čeho litovat. S každou další řadou se kvalita vždy posune dál. A to dosti znatelně. Takže když srovnáte účastníky 1. a 6. série... a pak klidně 6. a 12. série, je to sakra znát. Takže za mě klobouček. Soutěž o něčem, o čem bych nikdy ani ve snu nepřemýšlel, která má významné umělecké rysy s nádechem módního umění. Nechybí drama, konflikt, souznění i vhled do tématu, ke kterému mnozí z nás nemají "přístup". (22.06.2021)