Derek

Humor už Gervais očividně nepotřebuje, protože já se za těch šest a půl epizod párkrát pousmál, ale ne nad rámec běžného dramatu s občasným cynickým vtípkem, který spíš podtrhává celkově depresivní, nebo melancholickou náladu. Dereka jsem se hodně bál, protože doposud vždy, když Gervais přecházel od cynismu k pozitivním emocím, měl tendenci maličko kýčařit. Nakonec jsem ale mile překvapený, přestože se v podstatě splnily moje nejhorší obavy a Derek je primárně sladkobolné existenciální vyprávění o tom, že se k sobě prostě máme chovat hezky, a pak nám bude dobře. Nedůsledná pseudodokumentární stylizace zde ještě víc posouvá diváka do polohy bezcitného voyera (ostatně zde z pohodlí obýváků nahlížíme do nejdepresivnějšího možného prostředí v západním světě - do domova důchodců), což je rozhodně zajímavé. Tvrdý a přímý je Gervais stále stejně, což prospívá, přestože fanoušci předchozích britcomů mohou být zklamaní. Nejblíž to totiž má z Rickyho dosavadní tvorby k Cemetery Junction. (25.12.2013)

Ricky a Karl jsou mí velcí oblíbenci ale toto se mi nějak nezdá. Hlavně Ricky to trochu přehnal a dělá ze sebe přehnaného šaša, způsob jakým chodí (či cupitá), vystrčená spodní čelist. Prostě to není moc vtipné a zároveň ani vážné chvíle jim nějak nemůžu věřit. Uznávám ale, že Karl se docela povedl:)) (23.09.2012)

Je to takové hezky dojemné, neskutečně nudné, a musím říct, že se jedná o jediný seriál, který má making of zábavnější než celá série dohromady. Kdyby Ricky Gervais nebyl můj nejoblíbenější komik a Karl Pilkington možná nejoblíbenější člověk vůbec na celé planetě, hodnocení by šlo hodně dolu. Chápu, čeho se Gervais s Derekem snaží docílit, chybí tomu ale snad všechno, kvůli čemu jsem na Office, Extras a Life's Too Short nemohl přestat koukat. (12.03.2013)

Dokonalý protipól Office. Zatímco David Brent byl skrytý parazit na společnosti, který udělá vše pro to, aby ho všichni hodnotili jako nejlepšího, Derekovi o nic takového nejde. Jako "parazit" může být vnímán jen z velmi povrchního pohledu (např. v první epizodě, když přijde státní úředník a zjišťuje kdo má co na práci), přitom jeho podstata je naprosto upřímná a přející. Zatímco v Office se postavy urážely, šmírovaly se, vyšetřovaly se atp., v Derekovi si všichni snaží vzájemně pomáhat. Není tu smích na úkor druhých. Oba seriály jsou tak jakýmisi protipóly, které poukazují na dualitu našeho světa. Ten lze vnímat cynicky jako konstantní boj o přežití, ale i skrz přátele a pomoc druhým. (02.09.2013)

Derek je zvláštní. Je ovšem natolik zvláštní, až je setsakramentsky dobrej. Kdo si k němu cestu najít nechce, ten si jí nenajde a po prvním dílu se na to vyprdne. Kdo ale chce, tomu se odmění. Donutí vás někdy přemýšlet nad problémy, se kterými jste si doteď hlavu nelámali. Nebo alespoň u mě to tak bylo. A to mě baví. (28.07.2014)