One Hamlet Less
Recenzie (2)
Divadlo podstat aneb jak dosáhnout očisty nikoliv redukcí, ale přetížením: očistný exces, kterým Bene dosahuje svého eidetického uměleckého stylu. Jiný by se skryl za prázdnou masku minimalismu, zbabělosti, která to málo, co má k vyřčení, musí uchránit v inkubátoru nedostatku dalších počitků – naproti tomu Bene diváka přetíží, exploze vjemů a paranoidní střih bez přestávky bombardují diváckou mysl, čímž ji přinutí konečně se oprostit od snahy pojmout všechny spletence významů, rekonstruovat jednostrannou zápletku, pochytit každý závan smysluplnosti, zkrátka ji přinutí ke svobodě, která může konečně za všemi gesty nalézt gesto, za všemi promluvami promluvu, za všemi herci herectví a za vším divadlem film: ne nadarmo se soubor jeho interview a myšlenek o filmu jmenuje „Proti kinematografii“, protože skutečně konvenční film opovržlivě trhá na kusy ve jménu esenciálnímu expresionismu, jak by se jeho styl měl zvát: krása skutečného filmového obrazu prosvítá ze stylotvorné aluze, jíž je snímání výrazné mimiky herců v okázale barevných kostýmů základních geometrických tvarů proti očistně bílému pozadí kulis ne divadelních, ale metafyzických. ()
ocenenia : MFF Cannes 1973 - Nominácia na 1. cenu ()