Obsahy(1)
Poezie dává prostor imaginaci a vybízí čtenáře k dourčování, film je naopak „doslovný“. Když se v básni objeví kopec, je na čtenáři, zdali na jeho úbočí vyklíčí stromy. Film možnost výběru nedává. Když čteme báseň, je nám její autor jako konkrétní osoba lhostejný, není třeba znát jeho podobu, jeho rozpoložení. Plátno nabízí možnost předložit „básníka“ jako osobu, může mu do úst vložit vlastní slova - činí ho ve své obraznosti člověkem, i kdyby na úkor básně. Cílem tohoto krátkého filmu ale není adaptace poesie, jeho snahou je ukázat básníka a básnířku (Ted Hughes, Sylvia Plath), kteří poesií mluví, vedou hádky nebo si vyznávají lásku. Film je i není historickým portrétem manželů. Báseň ustupuje a objevuje se básník. (oficiálny text distribútora)
(viac)