Accel World

I buřtíci touží po lásce a úspěchu. A nejspíš na popud některého z nich vznikl hlavní hrdina Haruyuki, svým způsobem naprosto archetypální hlavní hrdina s ukřičeným hlasem, maniakálními sklony k sebeobětování se, spoustou mindráčků (jež za pomoci lásky a přátelství překonává a stává se čím dál silnějším a silnějším a silnějším ...), nicméně kromě toho všeho taky s dost atypickou vizáží. Ne že by se tedy zakrslí tlouštíci v anime vůbec neobjevovali, ale většinou spíše jako komediální vedlejší charaktery a rozhodně ne jako hlavní hrdinové shounenu. Ano, shounenu, ve kterém bylo bohužel (nebo bohudík?) veškeré novátorství vyplýtváno na buclatém zevnějšku Haruyukiho a zbytek je přehlídkou "Tsuyoku naru!", "Watashi Wa Mamoru!" a podobným patosem naplněných dialogů, přátel stávajících se protivníky, nepřátel stávajících se spojenci, náhlých a "nečekaných" záchran těsně před před finálním úderem záporáka a tak dále a tak dále a ... všechno to prostě i na tisíci sté padesáté prvé funguje. Jsou holt určité věci mezi nebem a zemí a k nim patří i fakt, že když člověk dá tomuhle žánru šanci, dřív nebo později ho pohltí. A tak jsem se mohl stokrát smát patetičnosti hlavního hrdiny, stokrát se ušklíbat nad vpravdě hodně nerealistickou romantickou linkou mezi ním a idolem školy, stokrát proklínat tvůrce za spoustu trapných dějových berliček, ale nakonec jsem stejně seriál během pár dní dokoukal a v duchu si slíbil, že případnou druhou sezónu rozjedu taky. A byl bych asi pokrytec, kdybych v takovém případě nedal seriálu alespoň průměrné hodnocení. Slabší *** (20.11.2012)

Ojej, tak to teda čumim. Naprosto nechápu, jak může mít tenhle seriál o dost horší hodnocení, než obě série Sword Art Online. Accel World se totiž odehrává ve stejném universu jako SaO, a jediný rozdíl mezi těmito dvěma značkami je v tom, že Accel World je o dost lepší. V AW se nedočkáme žádné nahuštěné omáčky s dějově nedůležitými díly jako v SaO, nesetkáme se zde s otravnými charaktery na facku, které si v šestnácti letech hrají na taťku a mamku. Ne. Tady se setkáme s brutálním MMO světem, ve kterém se dá dělat jediné, bojovat o body. Což znamená, že v každém díle si tu navzájem rozbíjí tlamy různorodí nepřátelé, a když se ocitneme v reálném světě, tak i postavičky zde jsou uvěřitelné a absolvují i nějaky ten rozvoj. Animace a kresba je naprosto bezchybná a drží si kvalitu po celych 24 dílů (opět veliký rozdíl oproti SaO). Čili moje doporučení zní, pokud vás zklamalo SaO, tady si chuť jednoznačně napravíte ! (29.03.2015)

Začátek byl slibný, prostředek ještě slibnější, poté ale motýlek odletěl k moři a v tu ránu bylo jasné, co tvořilo pevný sloup tohoto příběhu a zábavy jako takové. Ústřední dvojice. "Ten v tom modrém" a Chiu jsou nevýrazní hned od začátku a jiné postavy krom "pan Matice" si ani nepamatuji. Jakmile se -vše- začalo točit jen okolo bodů a stále okolo fňukajího prasátka, příběh začal dost pokulhávat. Poté, co prasátko ztratilo křídla, se děj zabrzdil a bylo to jen o nuceném sledování. Nedokáži doporučit ani odporučit. Někomu se může líbit, někdo to zabalí po 2 dílech. Animace pěkná, jen by se hodilo výrazné! změny myšlení postav. Není zde žádný vývoj osobností. Žádný. 40% (25.09.2012)

Ach, jo. Ani nevím, jak bych to měla hodnotit. Asi jako velké zklamání. Kresba docela pěkná i efekty, ale to je vše. Příběh je naprosto o ničem, snaží se dosáhnout levelu deset a dál? Nic. Ani k tomu hloupému cíli nedojdou, protože se objeví jeden malý chlapeček, co má očividně velké trauma, o čemž by vypovídala jeho tentacle ruka. Hlavní hrdina je ukňučený slaboch a ještě ke všemu má naprosto debilní vzhled. Ostatní charaktery nejsou zajímavé ani trochu. Pro mě ztráta času. Abych řekla ještě něco pozitivního - první opening je dobrý. (05.02.2013)

Zdejší nízké hodnocení mě docela dlouho a vcelku úspěšně od Accel World odrazovalo. A zpětně se nad tím docela podivuji, protože Accel World je veskrze příjemná podívaná... Hlavní hrdina zaujme na první pohled svým netradičním vzhledem. Často bývá přirovnávám k (nechvalně) proslulému Kiritovi ze SAO (taky anime z roku 2012) a v tomto ohledu si nejsou příliš podobní... Oproti svému známějšímu protějšku Haruyuki není od začátku OP hovado, ale postupně se stává silnějším a silnějším (především po mentální stránce), na rozdíl od ledově chladného Kirita věčně roní slzy a pro svůj boj má dobrou motivaci... Po akční stránce asi nemám mnoho, co bych vytknul - souboje jsou docela fajn, dokonce i na nějaký ten dějový zvrat se dostane... Haruyukiho vztah ke Kuroyukihime (alias Black Lotus) se objeví zničehonic, ale poté je budován postupně, docela uvěřitelným tempem. Další významné postavy - Taku a Chiyu - byly poněkud nevýrazné, mnoho (pro další příběh) dalších významných postav bylo pouze naznačeno/představeno divákovi (například takzvaný Bouncer) aniž by se jim dostalo většího screentime. Důvodem je, že anime adaptuje pouze zhruba desetinu mangy, mnoho věcí je pouze naznačeno. Mnoho lidem se nelíbil relativně slabý záporák... ale nezapomínejme, že tohle je pro mangu pouze začátek... Hodnotím slušné 4* s tím, že mám pár připomínek, ale i tak bych si jednou rád přečetl mangu. :) (22.01.2022)