Pták s křišťálovým peřím: Přízrak teroru

Celkem dobrá Argentovka ale na jeho jiné filmy nemá. Nedá se říct že by to bylo špatné, ale film se celkem dost táhne, a oproti třeba Deep red, to nemá takovou atmosféru. Naneštěstí herci jsou solidní a do toho hraje geniální Morriconeho hudba. A ten konec je mňamozní, jen škoda že nepadlo více obětí, hodnocení mohlo jít výš. (07.08.2011)

"A TO MI ŘÍKALI - JEĎ DO ITÁLIE, TAM SE NIC NEDĚJE" upozorňuje Argento hrdinovými ústy na čerstvý razantní nástup gialla i sebe sama. Argento se teprve rozjíždí, ale i tak mu to jde od ruky. Pár fajn záběrů a ústřední lalala motiv, ale vizuálně ani hudebně zatím žádná velká divočina a ani žádné krvavé orgie, zato mě překvapily vtipné komické figurky a momenty. Závěrečné vysvětlení bylo notně krkolomné a schválně překryté skvělým baletem letadel, ale vrah se mi móc líbil. (18.10.2011)

Dario Argento uvádí... Film s nejpitomějším názvem všehomíra! Ovšem krom titulu tu mám vlastně jen samá positiva, pro mě velké překvapení, protože jsem si Argenta zvolil jako úvod do žánru Gialla a tohle je jeho režisérská prvotina, nečekal jsem vůbec nic, ale dostal sem mnoho. Tak za prvé například to, že to nejspíš ještě není úplné giallo ((o= ano, je tu z něj mnoho prvků, ale jednoznačně se jedná o klasickou detektivku a žánrové prvky jsou tu zatím přítomny jen na pár místech, což po pravdě kvituju.. Hlavní prim tu hraje jednoznačně atmosféra, kterou tvoří řemeslně perfektní soukolí - od výběru interiérů (galerie!), přes hudbu (Morricone!!) až po pro mne velmi osvěžující fakt, že hlavní postava amerického spisovatele není policií zbytečně podezříván, ale naopak tu spolu čile spolupracují. Zkrátka a dobře, velmi fajn film. PS: a to jsem to byl okolnostmi donucen sledovat v nesedícím a ledabilém eng dabingu.. (29.08.2016)

Černý latex, nože na červené podušce, vraždění krásných žen, krev, přitažlivost hororu v ději detektivky, neskutečně mrazivé pohledy obětí do kamer. Jakože prvotní milník gialla se mi Crystal Plumage Bird líbil, ale musel jsem neustále překusovat nějaký nesmysly, jakože třeba hlavní hrdina neumí rozbít sklo a vlastně tam celou dobu jenom tak chodí a plytce vyšetřuje a kdyby jim vrah furt netelefonoval, tak na něj ani nepřijdou. A při scéně, kdy ho nějakej henchmen ve žlutý bundě nahání po městě, v jehož davu neskutečně dementně zmizí, jsem se hypertlemil. 3,5* (17.06.2012)

První ze zvířecí trilogie a zároveň debut Daria není vůbec špatnou záležitostí. Napětí zde funguje, bez krve, či obrazového násilí lépe, než kdejaký horor s vizuálními efekty a drahou výpravou. Jediné v čem mám trošku problém s Argentovými filmy jsou herecké projevy, a divně ustříhané momenty, např.střelba. Ale na druhou stranu stylizace a vytvoření napínavého prostředí a situace s velmi zvláštní a zajímavou hudbou z pera pana maestra Morriconeho je to, co mě s přehledem udrželo v pozornosti až do úplného konce. A i ve výsledku přimhouřit oči nad všemi nedostatky, které tento film má. (29.09.2011)