Obsahy(1)
Delia žije ve slumu v Caracasu, hlavním městě Venezuely, a snaží se znovu vybudovat život pro sebe, svou matku a dva syny. Všichni přežili ničivou povodeň, která zasáhla stát Vargas v roce 1999 a zabila desetitisíce lidí včetně Deliiny dcery. Zvuk kamenů, který tragédii předcházel, je nejživější a nejděsivější vzpomínkou. Delia teď musí čelit novým starostem, když se její synové zapletou do prostředí gangů a zločinu. Realistický portrét matky a jejího boje za důstojný život a ochranu dětí na pozadí každodenních problémů současné Venezuely. (MFF Cinema Mundi)
(viac)Recenzie (2)
Cinema Mundi 2012. Tohle už jsme přeci viděli, bylo to ve filmu Hermano (Brácha) Marcela Rasquina, promítaném v loňském ročníku. Opět jsou tu boty pověšené na stožáru, stupňovité uspořádání domů, potetované děti na motorkách (střílející po sobě skutečným olovem), z nichž většina se právě kvůli tomu olovu dospělosti nikdy nedožije. V posledních dvou letech vzniklo ve Venezuele přibližně třicet celovečerních filmů, a my se proto oprávněně ptáme: příště už jinak a hlavně o něčem jiném? Více tady. ()
Drsný příběh o chudé rodině z caracaského slumu, která už si toho hodně zažila. Matka se snaží držet rodinu pohromadě a jít si za svým snem, a tak tvrdě dře a v tom ji pomáhá i mladší syn. Starší syn práci odmítá a zaplétá se z místním gangem. Téměř slepá babička jim to také příliš neusnadňuje. K tomu si přičtěte každodenní život ve slumu plný kriminality, přestřelek gangů a strachu o vlastní život. Z této depresivní situace trochu vyčnívá jen mladší syn, který ve škole nadšeně poznává nové věci. I tomu to ale nevydrží dlouho. V takových podmínkách se s osudem jen těžko bojuje. Rodina navíc stále trpí tragédií, která se stala již před nějakým časem při velké povodni. Jestli tohle není k zbláznění, tak už nevím, co je… Film nabízí velmi dobré herecké výkony a depresivně realistický pohled na život venezuelské chudé rodiny, která chce žít lepší život, ale okolnosti jí to nedovolí. Je dobře, že takový film existuje, ale i přes lehce pozitivní konec nevím, kolik diváků ho bude chtít vidět více než jednou... ()