Réžia:
Roy AnderssonScenár:
Roy AnderssonHrajú:
Nils Westblom, Holger Andersson, Ola Stensson, Lotti Törnros, Oscar Salomonsson, Jonas Gerholm, Viktor Gyllenberg, Roger Olsen Likvern, Mats Ryden (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Jako moderní Don Quijote a Sancho Panza, tak Sam a Jonathan, dva cestující prodejci s drobnými cetkami, nás vezmou na kaleidoskopickou toulku lidskými touhami. Na výlet, který nám ukáže krásu jednotlivých momentů lidského života, malichernost druhých, humor i tragédii, které se skrývají uvnitř každého z nás, majestátnost života či lidské slabiny. S panoramatickým výhledem poukazuje holub ze své ptačí perspektivy na lidský stav. Opeřenec je ohromen lidmi – jejich aktivitami, pošetilostmi, pýchami a nervozitou, kterým se snaží porozumět a pochopit je. Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě je třetím závěrečným filmem Anderssonovy trilogie o lidském bytí, ve které se tvůrce snažil vytvořit napětí mezi banalitami a podstatnými věcmi, mezi komickým a tragickým – ukázat protichůdnost a dynamickou povahu existence, zatímco formuje myšlenku, že lidský druh potenciálně směřuje k apokalypse, ale také že její výsledek máme ve svých rukách. (Film Europe)
(viac)Recenzie (71)
U předchozích filmů Roy Anderssona jsem se nasmál, završení trilogie ale bylo spíš na hořkou notu. Nevím jestli je to mnou nebo panem režisérem, ale už tam nevidím a necítím tolik, co dřív. ()
Už od loňska jsem byla na toto dílko zvědavá, ale abych ten film pochopila, musela jsem si po jeho zhlédnutí znovu přečíct o čem vlastně je (a to už je chyba). Bohužel to na mě působilo jako hrozná slátanina, prostě absurdistán, ale budiž. Možná, že když ho ještě někdy uvidím a už budu vědět co mě čeká, budu ho chápat jinak. ()
To sa hneď tak nevidí :D ()
"Je to moc krásný. Ale i hrozný. " Pořádnej art. Buď ti to sedne nebo ne. Nebo to zkusíš několikrát a uvidíš, samozřejmě. Není to žádná Disneyovka, samozřejmě. Člověk na to musí mít tak trochu koule. Nebo víc koní. ()
Pokud se po 30 minutách promítání filmu podívám na diváky v sedadlech a pět z osmi v dohledu má sklopenou hlavu, zavřené oči a klidně oddychuje, není to pro film dobrá vizitka. Za dalších 30 minut už nedokážu udržet pozornost ani já a přidávám se k většině.... ()
No, je to přesně ten film, o kterým po jeho skončení banda intošů po zbytek noci zarputile debatuje a prostě ví, že je to jedno z nejskvělejších děl v historii kinematografie. Budiž jim to přáno :-) Já tomuhle masterpissu dávám jednu hvězdu za to, že se té absurditě ze začátku dalo smát, a pak taky za závěrečné titulky. Všechno mezi tím byla bohužel jen neuvěřitelně rozvleklá nuda za opakování stále toho samého dokola. Jo vlastně ještě před koncem jsem se zase několikrát zasmála - to jak mé tělo dávalo smíchem průchod pocitům naprosté bezmoci z toho, když jsem (na sedačce, ze které se nedalo odejít bez zvednutí celé řady vedle mě) několikrát myslela, že to konečně skončilo - a ono ne. Nicméně musím říct, že takhle skvělé závěrečné titulky jsem nezažila dosud nikdy v životě - ten pocit úlevy plynoucí z faktu, že to opravdu skončilo a budu moct odejít, mi působil doslova fyzickou radost a smála jsem se samým štěstím až do jejich úplného konce. Takže tak. ()
Kdo viděl předchozí, stylem podobné a skvělé Ty, který žiješ a Písně z 2. patra, se ničeho nového nedočká, vypije druhý odvar a bude se ptát, proč ještě. Chtělo by to přestat vykrádat sám sebe, přestat vyrábět (mistrnou) formu bez obsahu a začít hledat novou cestu. ()
Velmi bizarní. ()
Reklama